Vinotéka na Facebooku Vinotéka na Google+ Vinotéka na YouTube

Mapa webu » Koření králů Solomon

Koření králů Solomon

Koření se obvykle používá k vylepšení pokrmů a je tedy dobré být při jeho výběru velmi náročný. Našim zákazníkům proto nabízíme široký sortiment kvalitního koření, navíc nejen za rozummné ceny, ale také v kvalitních a hezkých baleních.

Solomon - Aglio olio peproncino 20 g

Solomon - Aglio olio peproncino 20 g

Výrazná česneková směs připravená na těstoviny. Směs můžeme krátce osmahnout na olivovém oleji a zamíchat do hotových těstovin. Výborně se hodí i na přípravu zapečených noků, lasagní nebo zapečené zeleniny.

Složení: česnek, petržel, paprika, chilli, bazalka, oregano.

Balení:
Sáček 60 ml - 20 g  Kořenka 80 ml - 25 g
Sáček 600 ml - 200 g  Kořenka 600 ml - 200 g  

Solomon - Arabiata  35 g

Solomon - Arabiata 35 g

Příjemně aromatická směs na přípravu kuskusu, pilafu, zeleninových směsí, nebo kuřecího a rybího masa. Výborně se hodí na přípravu masových špízů nebo do mletého masa.

Složení: cibule, česnek, chilli, sůl, pepř, rozmarýn, tymián, bazalka, oregano, petržel.

Balení:
Sáček 60 ml - 35 g  Kořenka 80 ml - 45 g
Sáček 600 ml - 350 g  Kořenka 600 ml - 350 g  

Solomon - Arabiata  45 g

Solomon - Arabiata 45 g

Příjemně aromatická směs na přípravu kuskusu, pilafu, zeleninových směsí, nebo kuřecího a rybího masa. Výborně se hodí na přípravu masových špízů nebo do mletého masa.

Složení: cibule, česnek, chilli, sůl, pepř, rozmarýn, tymián, bazalka, oregano, petržel.

Balení:
Sáček 60 ml - 35 g  Kořenka 80 ml - 45 g
Sáček 600 ml - 350 g  Kořenka 600 ml - 350 g  

Solomon - Argentina  33 g

Solomon - Argentina 33 g

Příjemně aromatická směs na přípravu kuskusu, pilafu, zeleninových směsí, nebo kuřecího a rybího masa. Výborně se hodí na přípravu masových špízů nebo do mletého masa.

Složení: paprika, sůl (35%), bazalka, petržel, rozmarýn, tymián, chilli, česnek, cibule.

Balení:
Sáček 60 ml - 33 g  Kořenka 80 ml - 40 g
Sáček 600 ml - 330 g  Kořenka 600 ml - 330 g  

Solomon - Badyán celý 10 g

Solomon - Badyán celý 10 g

Celý badyán se přidává do ovocných kompotů a do svařeného vína. Mletý badyán je výborný do perníků a sladkého pečiva. Čínská kuchyně ho bohatě používá i k masu.

Balení:
Sáček 60 ml - 10 g
Sáček 600 ml - 100 g  Kořenka 600 ml - 100 g

Jiné názvy: hvězdicový anýz, čínský anýz, hvězdicové koření

Anglický název: star anis
Latinské jméno: Illicium verum
Používaná část rostliny: plody
Chuť a vůně: výrazná, sladká, podobná anýzu a lékořici
Zeměpisný původ: jihovýchodní Asie
Použití: V Evropě se stejně jako většina sladce vonících koření (hřebíček, skořice, aj.) i badyán používá hlavně ke kořenění moučníků a sladkých jídel. Čínská a vietnamská kuchyně však kombinuje tyto koření s ostrými a vytvářejí velice aromatické směsi. Typickým příkladem je koření pěti vůní, které se skládá z badyánu, fenyklu, hřebíčku, skořice a sečuánského pepře. Tato směs je používána na kuřecí i kachní maso nebo do kořeněných omáček. Mletý badyán se používá do perníků, jablečných moučníků, do kořenících směsí nebo třeba do hruškových povidel. Při dávkování musíme být opatrní, protože badyán je velice aromatický a při větší dávce bude i kachna na pomerančích chutnat jako perník. V porovnání s anýzem obsahuje přibližně dvojnásobek vonných silic. Celý badyán se přidává třeba do ovocných kompotů a do svařeného vína. A zvláště před vánoci jsou nejžádanější celé badyánové hvězdičky, vhodné na dekoraci. Historie: Badyán pochází z Číny a Vietnamu, kde se používal od nepaměti nejen jako koření ale i jako léčivá rostlina. Žvýkal se celý pro osvěžení dechu a připravovali se z něj léky proti nadýmání, kolice nebo nevolnosti. Do Evropy se dostal z Číny poměrně pozdě, až v 16. století. Námořníky a obchodníky příliš nezaujal, jeho chuť i vůně byla příliš podobná levnému domácímu anýzu. Badyán je známý hlavně svým neobvyklým vzhledem. Jako koření se používají plody badyáníku pravého tvořící krásné souplodí ve tvaru hvězdičky. A protože mají vůni velice podobnou anýzu (obsahují stejnou silici aneton) používá se pro něj také označení hvězdičkový anýz. Toto jméno se používá v různých obměnách po celém světě. Pěstování a zpracování: Pěstování a sklízení badyánu není nijak náročné. Badyáník pravý je nevelký, stálezelený strom, nenáročný na teplotu. Plodí sice až po šesti letech, ale potom může dávat plody několik desítek let. Po odkvetení se vytvoří známé souplodí, které ve zralosti pukne a odhalí lesklá semena. V tomto čase se badyán sklízí a po usušení je ihned připraven na prodej. Pro kořenění se používá celá hvězdička, protože silice (vonné látky) obsahuje hlavně oplodí. Samotná uvolněná semínka se nepoužívají, není z nich žádný užitek.    

Solomon - Bazalka 10 g

Solomon - Bazalka 10 g

Bazalka se používá na těstoviny, pizzu nebo saláty. Používá se převážně za studena nebo se přidává až na konci tepelné přípravy. Působením tepla ztrácí své bohaté aroma.

Balení:
Sáček 60 ml - 10 g  Kořenka 80 ml - 13 g
Sáček 600 ml - 100 g  Kořenka 600 ml - 100 g

Anglický název: basil
Latinské jméno: Ocimum basilicum
Používaná část rostliny: listy
Chuť a vůně: lehké, svěží aroma s nádechem peprmintu
Zeměpisný původ: různé odrůdy bazalek rostou v mírném pásmu v Evropě, Asii, Africe i Americe
Použití: Bazalka je nádherně aromatická bylina, která je však velmi citlivá na teplo. Zvláště čerstvé listy rychle ztrácí své nezaměnitelné aroma a svěží zelenou barvu. Proto je doporučováno přidávat bazalku až těsně před servírováním. Často se proto používá do zeleninových salátů, kde si ji můžeme naplno vychutnat. Typickým salátem s bazalkou je italské caprese – tence nakrájená rajčata proložená plátky mozarelly, lehce zalité olivovým olejem a balzamikovým octem a posypané čerstvě nasekanou bazalkou. Tento salát je velmi oblíbený po celém světě a podává se jako předkrm s pečivem, nebo jako příloha ke grilovaným masům. Dalším typickým použitím bazalky je omáčka pesto, vyráběná z bazalky, olivového oleje, piniových oříšků, česneku a tvrdého sýra. Rozdrcením a smícháním všech surovin vznikne pasta, kterou můžeme ochutit uvařené těstoviny nebo bramborové noky. Bazalku můžeme dále najít v bylinkových směsích jako je bouquet garni nebo provensálské bylinky.  

Solomon - Bazalka sušená mrazem 4 g

Solomon - Bazalka sušená mrazem 4 g

Bazalka se používá na těstoviny, pizzu nebo saláty. Používá se převážně za studena nebo se přidává až na konci tepelné přípravy. Působením tepla ztrácí své bohaté aroma.

Balení:
Sáček 60 ml - 4 g  Kořenka 80 ml - 5 g
Sáček 600 ml - 40 g  Kořenka 600 ml - 40 g

Zpracování: Lyofilizace, neboli sušení mrazem, je nejšetrnější proces konzervace, při kterém se sušené bylinky ihned po sklizni hluboce zmrazí a poté se uzavřou do vakuové komory. Ve vakuu se krystalky ledu vypaří a surovina ztratí 95% své hmotnosti. Tímto způsobem se z bazalka zbaví pouze vody a všechny vonné látky zůstanou zachovány. To nelze docílit sebešetrnějším sušením teplým vzduchem.

Anglický název: basil
Latinské jméno: Ocimum basilicum
Používaná část rostliny: listy
Chuť a vůně: lehké, svěží aroma s nádechem peprmintu
Zeměpisný původ: různé odrůdy bazalek rostou v mírném pásmu v Evropě, Asii, Africe i Americe
Použití: Bazalka je nádherně aromatická bylina, která je však velmi citlivá na teplo. Zvláště čerstvé listy rychle ztrácí své nezaměnitelné aroma a svěží zelenou barvu. Proto je doporučováno přidávat bazalku až těsně před servírováním. Často se proto používá do zeleninových salátů, kde si ji můžeme naplno vychutnat. Typickým salátem s bazalkou je italské caprese – tence nakrájená rajčata proložená plátky mozarelly, lehce zalité olivovým olejem a balzamikovým octem a posypané čerstvě nasekanou bazalkou. Tento salát je velmi oblíbený po celém světě a podává se jako předkrm s pečivem, nebo jako příloha ke grilovaným masům. Dalším typickým použitím bazalky je omáčka pesto, vyráběná z bazalky, olivového oleje, piniových oříšků, česneku a tvrdého sýra. Rozdrcením a smícháním všech surovin vznikne pasta, kterou můžeme ochutit uvařené těstoviny nebo bramborové noky. Bazalku můžeme dále najít v bylinkových směsích jako je bouquet garni nebo provensálské bylinky.    

Solomon - Bobkový list 5 g

Solomon - Bobkový list 5 g

Bobkový list se používá převážně v celém stavu do vývarů, při nakládání masa před pečením, do hnědých omáček, při vaření rýže a při nakládání zeleniny nebo hub do kyselého nálevu. Celý bobkový list se také používá na aromatizaci octů nebo olejů, které se dále používají na přípravu salátů, nebo při vaření.

Balení:
Sáček 60 ml - 5 g  Kořenka 80 ml - 6 g
Sáček 600 ml - 50 g  Kořenka 600 ml - 50 g

Jiné názvy: vavřín, bobek

Anglický název: bay leaves
Latinské jméno: Laurus nobilis
Používaná část rostliny: listy
Chuť a vůně: lehká, svěží vůně s nádechem peprmintu
Zeměpisný původ: jižní Evropa, západní Asie
Použití: Bobkový list se používá převážně v celém stavu do vývarů, při nakládání masa před pečením, do hnědých omáček, při vaření rýže a při nakládání zeleniny nebo hub do kyselého nálevu. Celý bobkový list se také používá na aromatizaci octů nebo olejů, které se dále používají na přípravu salátů, nebo při vaření. Čerstvý i sušený bobkový list je součástí tradiční francouzské směsi bouquet garni spolu s petrželí, tymiánem, estragonem, hřebíčkem a česnekem. Tato směs celého koření se balí do svitků nebo do bavlněných sáčků a používá se do polévek, vývarů, omáček a pod maso. Aromatické bobkové listy se také výborně hodí k jemnému masu mořských ryb. V Řecku a Turecku připravují ryby tak, že se do vykuchané ryby vloží na plátky nakájený citron a bobkové listy a ryba se griluje na ohni nebo peče na pánvi. Mletý bobkový list se používá nejčastěji v kořenících směsích do uzenin, klobás a na grilování mas. Historie: Vavřín byl symbolem starořeckého boha Apollóna, patrona básníků. Z tohoto období vzešla i tradice zdobit vítěze věncem z vavřínových listů a vznikl i termín „laureát“, označující oceňovaného člověka. Krom listů se téměř po celou historii používal i plod bobkovému listu, který ostatně dal tomuto koření i český název. Plody připomínali kuličky nového koření a byly známé svojí hořkostí a používaly se třeba v pivovarnictví. Pěstování a zpracování: Vavřín pravý (Laurus nobilis) je stálezelený strom vysoký 2-8 metrů. Roste planě v teplých oblastech středomoří a komerčně se nejvíce pěstuje v Turecku. Pro tento účel se pěstují nízké keře, ze kterých se v pravidelných intervalech sklízí mladé listy. Listy se rychle suší horkým vzduchem a expedují se.    

Solomon - Bylinkové brambory 20 g

Solomon - Bylinkové brambory 20 g

Bylinková směs se smaženou cibulkou se přidává do šťouchaných brambor, bramborové kaše nebo při zapékání. Můžeme ji použít při přípravě těstovin nebo do zapékané a dušené zeleniny.

Složení: smažená cibule (cibule, pšeničná mouka, rostlinný olej, sůl), petržel, pepř, paprika, oregano, rozmarýn, sůl, bylinky, cibule

Balení:
Sáček 60 ml - 20 g  Kořenka 80 ml - 30 g
Sáček 600 ml - 200 g  Kořenka 600 ml - 200 g  

Solomon - Bylinkové máslo 12 g

Solomon - Bylinkové máslo 12 g

Bylinková směs s medvědím česnekem je vhodná na přípravu ochucených másel a pomazánek. Hodí se i ochucení bramborové kaše, polévek nebo rybího masa.

Složení: petržel, cibule, medvědí česnek, oregano, paprika, sůl (15%).

Balení:
Sáček 60 ml - 12 g  Kořenka 80 ml - 16 g
Sáček 600 ml - 120 g  Kořenka 600 ml - 120 g    

Solomon - Cafe de Paris 22 g

Solomon - Cafe de Paris 22 g

Jemná bylinková směs vhodná do sýrových nebo smetanových omáček, ke kuřecímu nebo rybímu masu. Výborně se hodí na grilování lososa nebo kuřecího masa. Ze směsi můžeme připravit i dresink k masu nebo bylinkové máslo.

Složení: petržel, paprika, pažitka, cibule, sůl, bazalka, cukr, kurkuma, majoránka, oregano, česnek.

Balení:
Sáček 60 ml - 22 g  Kořenka 80 ml - 30 g
Sáček 600 ml - 220 g  Kořenka 600 ml - 220 g  

Solomon - Cayenský pepř 25 g

Solomon - Cayenský pepř 25 g

Odrůda chilli pěstovaná původně v Jižní Americe. Velmi ostré koření používané hlavně na dochucení pokrmů. Používá se do omáček, minutek i na grilování.

Balení:
Sáček 60 ml - 25 g  Kořenka 80 ml - 35 g
Sáček 600 ml - 250 g  Kořenka 600 ml - 250 g

Anglický název: chile
Latinské jméno: Capsicum frutescens, annum, chinense
Používaná část rostliny: plody
Chuť a vůně: široká škála odrůd nabízí chutě od jemných, nasládlých s ovocnými tóny, po extrémně pálivé až otupující.
Zeměpisný původ: Jižní Amerika
Použití: Pod označením chilli se skrývá celá škála paprik a papriček různých druhů, odrůd a kultivarů. Přesto, že ve světě se používají i druhy nepálivé, u nás se zažilo označení chilli pro pálivé až extrémně ostré papričky. Pro bohaté aroma a vysoký obsah capsicinu je důležité teplé počasí a dostatek slunce. Z toho důvodu je chilli nejvíce oblíbené v teplých oblastech, jako je Mexiko, Thajsko, Indie, Španělsko nebo Itálie. Použití chilli je takřka neomezené. Mexická kuchyně používá desítky druhů chilli, které se přidávají do masových směsí z vepřového, kuřecího i rybího masa. Do zeleninových a luštěninových pokrmů, kam patří i slavná směs „Chilli“, která se skládá z fazolí, rajčat, paprik a hovězího masa. Thajská kuchyně s oblibou používá čerstvé zelené chilli papričky na přípravu zelených karí past, které se používají nejčastěji na přípravu ryb, mořských plodů nebo kuřecího masa. Do těchto past se často přidává i kokosové mléko nebo arašídová pasta. Původní obyvatelé střední Ameriky používali chilli na ochucení čokolády, kterou připravovali jako nápoj z drcených kakaových bobů, vody nebo mléka a různého koření (nové koření, vanilka, chilli). Tato exotická příchuť se ostatně používá dodnes a čokoládu s chilli si můžeme běžně koupit. Historie: Chilli pro Evropu objevil Kolumbus a pojmenoval ho „pimenta“ (pepř). Obecně se míní, že to udělal z ryze obchodních důvodů a jako důkaz, že jeho cesta měla smysl. Jeho mecenáše nezajímali nové kontinenty a neznámé ostrovy, ale chtěli rychlou a bezpečnou cestu do Indie pro žádané a drahé koření, hlavně pepř. Ještě dvě století si botanici mysleli, že chilli a pepř jsou příbuzné rostliny. Zajímavé je, že o popularitu chilli po celém světě se postarali španělští misionáři, kteří šířili nejen svoji víru, ale i zvyky a kuchyni. Takto se dostalo chilli do Thajska, Indie, Číny a dokonce i zpět do svojí domoviny- Mexika. Pěstování a zpracování: Papriky jsou jednoroční rostliny, na kterých dozrávají papričky v různých odstínech zelené, žluté, červené až po tmavě fialovou. Používají se jak čerstvé, tak sušené vzduchem nebo kouřem (Chipotle). Sušené papričky se dále zpracovávají a melou na různé hrubosti.Pálivost paprik je způsobena kapsicinoidy. Nejdůležitější z nich je již zmiňovaný kapsaicin, který byl poprvé izolován v r. 1862. Jeho celkový obsah v paprikách se vyjadřuje pomocí stupnice SHU (Scoville Heat Units). Sladké papriky mají hodnotu 0 SHU. Čistý extrakt kapsaicinu hodnotu 16 milionů SHU. V Indii roku 2004 byl proveden pokus, který měl vyhodnotit pálivost dvou odrůd paprik - Bhut Jolokia a Naga Morich. Zjistilo se, že hodnota pálivosti 1 041 427 SHU (což odpovídá 65 089 mg kapsaicinoidů/kg) u papriky Capsicum chinense Jacq., odrůdy Bhut Jolokia, je nejvyšší hodnotou na naší planetě, která byla dosud zjištěna. Tuto odrůdu můžeme najít také pod názvy Naga Jolokia, Bih Jolokia, Borbih Jolokia. Jednotlivé názvy jsou dány místem pěstování. Tato odrůda pochází z Indie, oblasti Asám a název Bih Jolokia lze přeložit jako "jedovaté chilli". Druhá nejvyšší hodnota pálivosti na světě byla zjištěna u příbuzné papriky Capsicum chinense Jacq., u odrůdy Naga Morich. Pálivost, která byla zjištěna, dosáhla hodnoty 1 001 384 SHU (62 581 mg kapsaicinoidů / kg).  

Solomon - Chilli con carne 25 g

Solomon - Chilli con carne 25 g

Pikantní směs do mexické kuchyně a na grilování vepřového a kuřecího masa. Ideální na přípravu specialit jako taco, buritos nebo enchiliada. Výborné chilli con carne si připravíme z osmahnutého mletého masa s česnekem a tímto kořením, drcených rajčat a nakládaných červených fazolí.

Složení: paprika, chilli, nové koření, rozmarýn, bobkový list, česnek.

Balení:
Sáček 60 ml - 25 g  Kořenka 80 ml - 35 g
Sáček 600 ml - 250 g  Kořenka 600 ml - 250 g  

Solomon - Chilli Habanero 10 g

Solomon - Chilli Habanero 10 g

CHILLI HABANERO JE V SOUČASNÉ DOBĚ NEDOSTUPNÉ. OMLOUVÁME SE POZOR! EXTRÉMNĚ PÁLIVÉ. Toto chilli se musí dávkovat s mimořádnou opatrností. Neberte do nechráněných rukou, používejte nerezové nádobí. Nejpálivější koření v naší nabídce. Pod velmi intenzivnější pálivostí se skrývá i originální chuť kombinující ovocnou chuť s kouřovým aroma. Lahůdka pro všechny milovníky ostrých jídel.  Skladujte mimo dosah dětí.

Balení:
Sáček 60 ml - 10 g  Kořenka 80 ml - 15 g
Sáček 600 ml - 100 g  Kořenka 600 ml - 100 g

Anglický název: chile
Latinské jméno: Capsicum frutescens, annum, chinense
Používaná část rostliny: plody
Chuť a vůně: široká škála odrůd nabízí chutě od jemných, nasládlých s ovocnými tóny, po extrémně pálivé až otupující.
Zeměpisný původ: Jižní Amerika
Použití: Pod označením chilli se skrývá celá škála paprik a papriček různých druhů, odrůd a kultivarů. Přesto, že ve světě se používají i druhy nepálivé, u nás se zažilo označení chilli pro pálivé až extrémně ostré papričky. Pro bohaté aroma a vysoký obsah capsicinu je důležité teplé počasí a dostatek slunce. Z toho důvodu je chilli nejvíce oblíbené v teplých oblastech, jako je Mexiko, Thajsko, Indie, Španělsko nebo Itálie. Použití chilli je takřka neomezené. Mexická kuchyně používá desítky druhů chilli, které se přidávají do masových směsí z vepřového, kuřecího i rybího masa. Do zeleninových a luštěninových pokrmů, kam patří i slavná směs „Chilli“, která se skládá z fazolí, rajčat, paprik a hovězího masa. Thajská kuchyně s oblibou používá čerstvé zelené chilli papričky na přípravu zelených karí past, které se používají nejčastěji na přípravu ryb, mořských plodů nebo kuřecího masa. Do těchto past se často přidává i kokosové mléko nebo arašídová pasta. Původní obyvatelé střední Ameriky používali chilli na ochucení čokolády, kterou připravovali jako nápoj z drcených kakaových bobů, vody nebo mléka a různého koření (nové koření, vanilka, chilli). Tato exotická příchuť se ostatně používá dodnes a čokoládu s chilli si můžeme běžně koupit. Historie: Chilli pro Evropu objevil Kolumbus a pojmenoval ho „pimenta“ (pepř). Obecně se míní, že to udělal z ryze obchodních důvodů a jako důkaz, že jeho cesta měla smysl. Jeho mecenáše nezajímali nové kontinenty a neznámé ostrovy, ale chtěli rychlou a bezpečnou cestu do Indie pro žádané a drahé koření, hlavně pepř. Ještě dvě století si botanici mysleli, že chilli a pepř jsou příbuzné rostliny. Zajímavé je, že o popularitu chilli po celém světě se postarali španělští misionáři, kteří šířili nejen svoji víru, ale i zvyky a kuchyni. Takto se dostalo chilli do Thajska, Indie, Číny a dokonce i zpět do svojí domoviny- Mexika. Pěstování a zpracování: Papriky jsou jednoroční rostliny, na kterých dozrávají papričky v různých odstínech zelené, žluté, červené až po tmavě fialovou. Používají se jak čerstvé, tak sušené vzduchem nebo kouřem (Chipotle). Sušené papričky se dále zpracovávají a melou na různé hrubosti.Pálivost paprik je způsobena kapsicinoidy. Nejdůležitější z nich je již zmiňovaný kapsaicin, který byl poprvé izolován v r. 1862. Jeho celkový obsah v paprikách se vyjadřuje pomocí stupnice SHU (Scoville Heat Units). Sladké papriky mají hodnotu 0 SHU. Čistý extrakt kapsaicinu hodnotu 16 milionů SHU. V Indii roku 2004 byl proveden pokus, který měl vyhodnotit pálivost dvou odrůd paprik - Bhut Jolokia a Naga Morich. Zjistilo se, že hodnota pálivosti 1 041 427 SHU (což odpovídá 65 089 mg kapsaicinoidů/kg) u papriky Capsicum chinense Jacq., odrůdy Bhut Jolokia, je nejvyšší hodnotou na naší planetě, která byla dosud zjištěna. Tuto odrůdu můžeme najít také pod názvy Naga Jolokia, Bih Jolokia, Borbih Jolokia. Jednotlivé názvy jsou dány místem pěstování. Tato odrůda pochází z Indie, oblasti Asám a název Bih Jolokia lze přeložit jako "jedovaté chilli". Druhá nejvyšší hodnota pálivosti na světě byla zjištěna u příbuzné papriky Capsicum chinense Jacq., u odrůdy Naga Morich. Pálivost, která byla zjištěna, dosáhla hodnoty 1 001 384 SHU (62 581 mg kapsaicinoidů / kg).  

Solomon - Chilli papričky Birdeyes 12 g

Solomon - Chilli papričky Birdeyes 12 g

Velice ostré papričky odrůdy Birdeyes používané v celku na nakládání zeleniny, na marinování masa nebo na aromatizaci octů a olejů. Doporučené dávkování je 4-5 papriček na 1 kg surovin.

Balení:
Sáček 60 ml - 12 g  Kořenka 80 ml - 15 g
Sáček 600 ml - 120 g  Kořenka 600 ml - 120 g

Anglický název: chile, chille, pepper
Latinské jméno: Capsicum frutescens, annum, chinense
Používaná část rostliny: plody
Chuť a vůně: široká škála odrůd nabízí chutě od jemných, nasládlých s ovocnými tóny, po extrémně pálivé až otupující.
Zeměpisný původ: Jižní Amerika
Použití: Pod označením chilli se skrývá celá škála paprik a papriček různých druhů, odrůd a kultivarů. Přesto, že ve světě se používají i druhy nepálivé, u nás se zažilo označení chilli pro pálivé až extrémně ostré papričky. Pro bohaté aroma a vysoký obsah capsicinu je důležité teplé počasí a dostatek slunce. Z toho důvodu je chilli nejvíce oblíbené v teplých oblastech, jako je Mexiko, Thajsko, Indie, Španělsko nebo Itálie. Použití chilli je takřka neomezené. Mexická kuchyně používá desítky druhů chilli, které se přidávají do masových směsí z vepřového, kuřecího i rybího masa. Do zeleninových a luštěninových pokrmů, kam patří i slavná směs „Chilli“, která se skládá z fazolí, rajčat, paprik a hovězího masa. Thajská kuchyně s oblibou používá čerstvé zelené chilli papričky na přípravu zelených karí past, které se používají nejčastěji na přípravu ryb, mořských plodů nebo kuřecího masa. Do těchto past se často přidává i kokosové mléko nebo arašídová pasta. Původní obyvatelé střední Ameriky používali chilli na ochucení čokolády, kterou připravovali jako nápoj z drcených kakaových bobů, vody nebo mléka a různého koření (nové koření, vanilka, chilli). Tato exotická příchuť se ostatně používá dodnes a čokoládu s chilli si můžeme běžně koupit. Historie: Chilli pro Evropu objevil Kolumbus a pojmenoval ho „pimenta“ (pepř). Obecně se míní, že to udělal z ryze obchodních důvodů a jako důkaz, že jeho cesta měla smysl. Jeho mecenáše nezajímali nové kontinenty a neznámé ostrovy, ale chtěli rychlou a bezpečnou cestu do Indie pro žádané a drahé koření, hlavně pepř. Ještě dvě století si botanici mysleli, že chilli a pepř jsou příbuzné rostliny. Zajímavé je, že o popularitu chilli po celém světě se postarali španělští misionáři, kteří šířili nejen svoji víru, ale i zvyky a kuchyni. Takto se dostalo chilli do Thajska, Indie, Číny a dokonce i zpět do svojí domoviny- Mexika. Pěstování a zpracování: Papriky jsou jednoroční rostliny, na kterých dozrávají papričky v různých odstínech zelené, žluté, červené až po tmavě fialovou. Používají se jak čerstvé, tak sušené vzduchem nebo kouřem (Chipotle). Sušené papričky se dále zpracovávají a melou na různé hrubosti.Pálivost paprik je způsobena kapsicinoidy. Nejdůležitější z nich je již zmiňovaný kapsaicin, který byl poprvé izolován v r. 1862. Jeho celkový obsah v paprikách se vyjadřuje pomocí stupnice SHU (Scoville Heat Units). Sladké papriky mají hodnotu 0 SHU. Čistý extrakt kapsaicinu hodnotu 16 milionů SHU. V Indii roku 2004 byl proveden pokus, který měl vyhodnotit pálivost dvou odrůd paprik - Bhut Jolokia a Naga Morich. Zjistilo se, že hodnota pálivosti 1 041 427 SHU (což odpovídá 65 089 mg kapsaicinoidů/kg) u papriky Capsicum chinense Jacq., odrůdy Bhut Jolokia, je nejvyšší hodnotou na naší planetě, která byla dosud zjištěna. Tuto odrůdu můžeme najít také pod názvy Naga Jolokia, Bih Jolokia, Borbih Jolokia. Jednotlivé názvy jsou dány místem pěstování. Tato odrůda pochází z Indie, oblasti Asám a název Bih Jolokia lze přeložit jako "jedovaté chilli". Druhá nejvyšší hodnota pálivosti na světě byla zjištěna u příbuzné papriky Capsicum chinense Jacq., u odrůdy Naga Morich. Pálivost, která byla zjištěna, dosáhla hodnoty 1 001 384 SHU (62 581 mg kapsaicinoidů / kg).  

Solomon - Chimichurri 20 g

Solomon - Chimichurri 20 g

Bylinková směs původně připravená na marinády pro kuřecí maso. Dnes se často přidává i do salátů a pomazánek. Vhodná je i na přípravu zapečených těstovin nebo do omáček na těstoviny. Chimichurri je původně jihoamerická pasta připravované z čerstvé petržele, cibule, česneku a koření a používá se na přípravu kuřecího, rybího a skopového masa. Koření směs však lze použít takřka na všechny zeleninové pokrmy, a to jak za studena, tak za tepla.

Složení: cibule, sůl (18%), petržel, pepř, česnek, oregano, hnědý cukr, paprika.

Balení:
Sáček 60 ml - 20 g  Kořenka 80 ml - 25 g
Sáček 600 ml - 200 g  Kořenka 600 ml - 200 g  

Solomon - Citrónový pepř 36 g

Solomon - Citrónový pepř 36 g

Aromatická ostřejší směs vhodná na přípravu mořských ryb nebo kuřecího masa. 1 lžíci citronového pepře můžeme rozmíchat v mouce, ve které dále obalujeme maso před smažením.

Složení: pepř, citron, cukr, sůl, kyselina citrónová

Balení:
Sáček 60 ml - 36 g  Kořenka 80 ml - 45 g
Sáček 600 ml - 360 g  Kořenka 600 ml - 360 g  

Solomon - Čubrica 30 g

Solomon - Čubrica 30 g

Oblíbená směs v balkánské kuchyni pro přípravu mletých i jiných mas, zapékané zeleniny, do salátů, polévek a luštěninových pokrmů.

Složení: saturejka, pískavice, česnek, petžel, paprika, pepř, sůl (15%).

Balení:
Sáček 60 ml - 30 g  Kořenka 80 ml - 38 g
Sáček 600 ml - 300 g  Kořenka 600 ml - 300 g  

Solomon - Francouzský salát 30 g

Solomon - Francouzský salát 30 g

Výrazná směs na přípravu těstovinových a zeleninových salátů. Výborně se kombinuje se sýry. Krémový dresink připravíme z 1 lžíce směsi koření, 100 ml bílého jogurtu a 1 lžíce olivového oleje.

Složení: sůl (30 %), cibule, pepř, paprika, hořčice, petržel.

Balení:
Sáček 60 ml - 30 g  Kořenka 80 ml - 40 g
Sáček 600 ml - 300 g  Kořenka 600 ml - 300 g  

Solomon - Grilovací máslo 29 g

Solomon - Grilovací máslo 29 g

Mírně pikantní směs na přípravu ochucených másel, pomazánek nebo na grilovaní ryb. Výborná je na přípravu ďábelských toustů a podobných masových pomazánek.

Složení: pepř, petržel, sůl, paprika, chilli, cibule, česnek, celer, pažitka, mrkev, kopr, pastiňák, lékořice

Balení:
Sáček 60 ml - 29 g  Kořenka 80 ml - 35 g
Sáček 600 ml - 290 g  Kořenka 600 ml - 290 g  

Solomon - Grilovaná křidélka 30 g

Solomon - Grilovaná křidélka 30 g

Pikantní směs na přípravu kuřecího masa. Koření neobsahuje sůl, proto si můžete určit pálivost podle své chuti, aniž byste se museli obávat přesolení. Výborně se kombinuje jak se sladkou chutí (medová marináda), tak s kyselou (s vinným octem nebo citronovou šťávou). Jemnoduchou marinádu můžeme připravit z rajského protlaku, lžíce oleje, lžičky vinného octa a lžíce koření na grilovaná křidýlka.

Složení: paprika, chilli, rozmarýn, cibule, celer, kopr, tymián.

Balení:
Sáček 60 ml - 30 g  Kořenka 80 ml - 35 g
Sáček 600 ml - 300 g  Kořenka 600 ml - 300 g  

Solomon - Grilovaná ryba 35 g

Solomon - Grilovaná ryba 35 g

Směs na grilování, pečení a smažení ryb nebo kuřecího masa. Pečenou rybu potíráme směsí připravenou z másla, citronové šťávy a lžičky tohoto koření.

Složení: paprika, chilli, pepř, česnek, sůl, bazalka, oregano, rozmarýn.  

Solomon - Grilovaná zelenina 16 g

Solomon - Grilovaná zelenina 16 g

Bylinková směs s bohatým aroma, které vynikne i při krátké tepelné úpravě zeleniny. Zeleninu stačí nakrájet a stejně velké kousky (asi 3 cm), pokapat olejem, posypat kořením a dát grilovat na přibližně 10 minut.

Složení: sůl (35%), rozmarýn, tymián, bazalka, majoránka, česnek, cibule, oregano, petržel.  

Solomon - Grilované kuře 30 g

Solomon - Grilované kuře 30 g

Klasická směs na grilování a pečení kuřete. Masu dodá krásnou barvu a výbornou chuť. 2 lžíce koření přidáme ke 2 lžícím oleje a 2 lžícím piva a rozmícháme. Touto marinádou potíráme kuře při pečení.

Složení: cibule, sůl, chilli, paprika, česnek, kmín, oregano.    

Solomon - Gulášové koření 35 g

Solomon - Gulášové koření 35 g

Bohatá směs koření do gulášů a omáček s uzenou paprikou. Gulášům přidá intenzivní barvu, plnou chuť a skvělé aroma. Skvěle se hodí i do polévek jako gulášová, zelňačka nebo boršč. Směsí můžeme dochutit i mleté maso nebo masové směsi.

Složení: cibule, sůl, chilli, paprika, česnek, kmín, oregano.    

Solomon - Harrisa 35 g

Solomon - Harrisa 35 g

Ostrá africká směs na přípravu masa, grilování, minuteka omáček. Tradiční pastu můžeme připravit rozmixovánímmalé cibule s česnekem, 1 lžíce oleje a smícháníms kořením na hustou pastu.

Složení: chilli, česnek, koriandr, kmín, paprika, sůl.

Balení:
Sáček 60 ml - 35 g  Kořenka 80 ml - 45 g
Sáček 600 ml - 350 g  Kořenka 600 ml - 350 g  

Solomon - Hřebíček celý 20 g

Solomon - Hřebíček celý 20 g

Celý hřebíček má velmi intenzivní vůni a mírně otupující chuť, proto ho používáme s rozvahou. Přidáváme ho do rýže a omáček, nebo do svařeného vína.

Balení:
Sáček 60 ml - 20 g  Kořenka 80 ml - 25 g
Sáček 600 ml - 200 g  Kořenka 600 ml - 200 g

Anglický název: clove
Latinské jméno: Syzygium aromaticum
Používaná část rostliny: poupata, sušené na slunci.
Chuť a vůně: nasládlé aroma, mírně štiplavé, otupující chuť
Zeměpisný původ: Moluky, Indonésie
Použití: Silná a aromatická vůně hřebíčku se využívá převážně v kombinaci se sladkými pokrmy a moučníky jako jsou perníky, jablečné dezerty, čajové pečivo nebo nákypy. Celý hřebíček se také používá do punče, svařeného vína i do čajů. Bývá i součástí vonných směsí (pot pourri) spolu se skořicí, badyánem a kardamomem. Při dávkování hřebíčku však musíme být opatrní, protože obsahuje trpké znecitlivující silice. Toho ostatně využívali léčitelé po celém světě. Zvláště při bolestech zubů doporučovali žvýkat hřebíček, který bolest otupoval. V Číně a Indii se hřebíček však používá s mnohem větší fantazií. Je třeba součástí známé směsi koření pěti vůní, spolu s badyánem, sečuánským pepřem, čínskou skořicí a fenyklem. Tato směs se tradičně používá na přípravu kuřecího a vepřového masa a najdeme ji v pokrmech po celé jižní Číně i v těch nejzapadlejších pouličních stáncích. V Indii je tradiční součástí směsi garam másala a různých druhů karí. Hřebíček obsahuje velké množství silice eugenol (10 až 20%), která je také silným antiseptikem. Pro jeho desinfekční účinky a potlačování bolesti se přidává do ústních vod a do zubních past a zpracovávají i farmaceutické firmy. Historie: Jako první jeho účinky využívali Číňané už před více jak 2500 lety. Z té doby se nám zachovaly záznamy o obchodování s hřebíčkem a o jeho použití u dvora. Každý, kdo měl tehdy audienci u císaře, musel žvýkat hřebíček, aby císař nebyl pohoršen zápachem. Dováželi ho z Moluk, kde ho domorodci sbírali z divoce rostoucích stromů v džungli. Pak tyto ostrovy objevili Evropané (začátek 16. století). A když zjistili, že toto koření, které mělo Evropě cenu zlata, zde roste na stromech, roztočil se kolotoč bitev, zastrašování a vypalování celých lesů. Dnes se již naštěstí hřebíček pěstuje v tropech po celém světě a pěstitelé a obchodníci bojují jen cenou a kvalitou. Pěstování a zpracování: Pěstování hřebíčku vyžaduje určité zkušenosti.  Hřebíček se totiž sklízí jako poupata těsně před rozkvetením. Poupata se každým dnem zvětšují, obsahují více silic a samozřejmě nabývají na ceně. Jakmile však hřebíček rozkvete, ztratí svoji cenu. Po sklizni stačí hřebíček usušit na slunci a může být expedován. Největšími producenty hřebíčku jsou nyní Madagaskar, Zanzibar a Indonésie. Indonésie má však tak obrovskou spotřebu hřebíčku, že musí tuto surovinu ještě dovážet. Hřebíček zde totiž míchají s tabákem a dělají z něj velmi populární cigarety (tzv. kretek). V Indonésii se nasládlý kouř z těchto cigaret vznáší v kavárnách, v tržnicích, na autobusových zastávkách i v autobusech a vlacích.    

Solomon - Jalovec celý 20 g

Solomon - Jalovec celý 20 g

Aromatické plody jalovce se používají ke zvěřině, skopovému nebo vepřovému. Výborně se kombinuje s červeným vínem, tymiánem a česnekem. Může být použit i při nakládání zeleniny a hub.

Balení:
Sáček 60 ml - 20 g  Kořenka 80 ml - 25 g
Sáček 600 ml - 200 g  Kořenka 600 ml - 200 g
Použití: Jalovec je jedno z mála koření, které má domovinu ve střední Evropě. Proto je typický v rakouské, bavorské a české kuchyni. Jeho bohaté pryskyřičné aroma se výborně hodí ke zvěřině, nebo k masu, kterému chceme dát nádech zvěřiny. Jako například kuře nebo kachna na divoko. Při přípravě zvěřiny se jalovec nejčastěji používá v celku společně s celým pepřem, bobkovým listem a novým kořením. Dobře se také kombinuje s červeným vínem, nejčastěji při nakládání a marinování mas před pečením. V německé kuchyni je jalovec nejčastěji součástí kyselého zelí, které známe i z našich krajů. Nakrouhané zelí se nakládá do velkých dřevěných sudů spolu s kmínem, jalovcem a bobkovým listem a konzervuje se mléčným kvašením. Kyselé zelí se podává za studena i za tepla jako salát i sako příloha ke klobásám nebo k uzenému masu. Kyselé zelí obsahuje velké množství vitamínu C a dalších prospěšných látek. Po dlouhá staletí bylo pro Evropany důležitou součástí jídelníčku, protože zvláště v zimních měsících to byl jediný dostupný zdroj vitamínů. Jalovec se používá i při výrobě destilátů, z nichž je nejznámější gin a borovička. Historie: Jalovec se používá po celou historii Evropy, kam oko historikovo dohlédne. Ve starém Egyptě se používal v kuchyni, medicíně i k balzamování těl zesnulých. Koš s plody jalovce byl nalezen i Tutanchamonově hrobce. Ze starého Říma máme doklady o sporu o používání jalovce jako levné náhražky drahého pepře. Ve středověku je poté nejčastěji zmiňován jako účinný prostředek proti morovým nákazám a jiným pohromám (hadi, štíři, čarodějnice, krupobití atd.). Pro lékařské účely se však používá dodnes a to převážně pro svoje antibakteriální účinky a jako účinný prostředek při léčbě močových cest a ledvin. Pěstování a zpracování: Jalovec je stálezelený jehličnatý strom dorůstající do výšky až 2 metry. Má velice ostré, tmavě zelené jehlice uspořádané po třech. Plody jsou zelené po dva roky, až poté dozrávají na konci léta (září-říjen). Plody se poté pomalu suší při teplotě do 30°C, aby se uchovaly cenné esenciální oleje. Plody se většinou mohou volně sbírat, musíme však brát v potaz, že jalovce jsou většinou chráněné.  

Solomon - Kardamom mletý 25 g

Solomon - Kardamom mletý 25 g

Sladce vonící koření používané do pečiva, perníků nebo sušenek. Arabský svět dochucuje kardamomem kávu a čaj. Indická kuchyně ho používá do omáček a zeleninových směsí.

Balení:
Sáček 60 ml - 7 g  Kořenka 80 ml - 10 g
Sáček 600 ml - 70 g  Kořenka 600 ml - 70 g  

Solomon - Kari jemné 29 g

Solomon - Kari jemné 29 g

Jemné kari s výraznou barvou vhodné do zeleninových i masových směsí, do rýže, omáček i polévek. Výborné na kuřecí maso, rizota a zeleninu.

Složení: kurkuma, lékořice, koriandr, hořčice, pískavice, zázvor, bazalka, dextróza, kopr, kmín, sůl, celer, chilli, česnek.

Balení:
Sáček 60 ml - 29 g  Kořenka 80 ml - 36 g
Sáček 600 ml - 290 g  Kořenka 600 ml - 290 g  

Solomon - Kari ostré 29 g

Solomon - Kari ostré 29 g

Ostré kari  vhodné do zeleninových i masových směsí, do rýže, omáček i polévek. Výborné na vepřové maso nebo výrazné rybí maso.

Složení: kurkuma, koriandr, pískavice, zázvor, kmín, chilli, nové koření, muškátový ořech, kardamom, hřebíček.

Balení:
Sáček 60 ml - 29 g  Kořenka 80 ml - 36 g
Sáček 600 ml - 290 g  Kořenka 600 ml - 290 g  

Solomon - Kmín celý 30 g

Solomon - Kmín celý 30 g

Při zpracování prošel 5x čištěním, což zaručuje krásný kmín bez stonků nebo jiných příměsí. Plné aroma využijeme při přípravě omáček, vepřového masa, polévek a ryb.

Balení:
Sáček 60 ml - 30 g  Kořenka 80 ml - 38 g
Sáček 600 ml - 300 g  Kořenka 600 ml - 300 g

Anglický název: caraway
Latinské jméno: Carum Carvi
Používaná část rostliny: semena
Chuť a vůně: kořeněné aroma lehce nahořklé
Zeměpisný původ: severní Afrika, Evropa
Použití: Kmín má v české kuchyni své neodmyslitelné místo, protože ho používáme již tisíce let. Kmín byl po dlouhá staletí jedním z mála koření běžně k dispozici, proto se používal a používá téměř všude. Na brambory, do polévek, k vepřovému masu, do omáček, do salátů, k drůbeži (kachna a husa), do luštěnin, do uzenin, do pomazánek, do pečiva, při výrobě sýrů, atd. Esenciální oleje obsažené v kmínu se používají i průmyslově na výrobu likérů, ústních vod, zubních past nebo žvýkaček. Přesto že se nejčastěji používají jako koření semena kmínu, jedlá je celá rostlina. Lokálně se používají i listy (např. do salátů) i kořen. Historie: Kmín je jedním z nejstarších koření. Víme, že byl používán ve starém Egyptě již 3000 let př. n. l., kmín byl nalezen v pyramidách jak v pokrmech zanechaných zemřelým, tak samotný, pro svoji údajnou kouzelnou moc. Byl používán ve starém Řecku i Římě jako jídlo i jako lék. Řecký lékař Dioscorides často doporučoval olej z kmínu na různé kožní potíže. Armáda římského císaře Julia Césara byla zásobována chlebem z kořene kmínu, a sám císař ho měl ve velké oblibě. Během středověku se kmín rozšířil po celé Evropě a začal se hojně používat do pečiva i do likérů.    

Solomon - Kmín drcený 34 g

Solomon - Kmín drcený 34 g

Drcený kmín se přidává do polévek, omáček, k masům nebo do salátů. Výborně se hodí do světlých omáček nebo salátových zálivek, kde by celý kmín vadil. Také se přidává do domácího chleba a pečiva.

Balení:
Sáček 60 ml - 34 g  Kořenka 80 ml - 43 g
Sáček 600 ml - 340 g  Kořenka 600 ml - 340 g

Anglický název: caraway
Latinské jméno: Carum Carvi
Používaná část rostliny: semena
Chuť a vůně: kořeněné aroma lehce nahořklé
Zeměpisný původ: severní Afrika, Evropa
Použití: Kmín má v české kuchyni své neodmyslitelné místo, protože ho používáme již tisíce let. Kmín byl po dlouhá staletí jedním z mála koření běžně k dispozici, proto se používal a používá téměř všude. Na brambory, do polévek, k vepřovému masu, do omáček, do salátů, k drůbeži (kachna a husa), do luštěnin, do uzenin, do pomazánek, do pečiva, při výrobě sýrů, atd. Esenciální oleje obsažené v kmínu se používají i průmyslově na výrobu likérů, ústních vod, zubních past nebo žvýkaček. Přesto že se nejčastěji používají jako koření semena kmínu, jedlá je celá rostlina. Lokálně se používají i listy (např. do salátů) i kořen. Historie: Kmín je jedním z nejstarších koření. Víme, že byl používán ve starém Egyptě již 3000 let př. n. l., kmín byl nalezen v pyramidách jak v pokrmech zanechaných zemřelým, tak samotný, pro svoji údajnou kouzelnou moc. Byl používán ve starém Řecku i Římě jako jídlo i jako lék. Řecký lékař Dioscorides často doporučoval olej z kmínu na různé kožní potíže. Armáda římského císaře Julia Césara byla zásobována chlebem z kořene kmínu, a sám císař ho měl ve velké oblibě. Během středověku se kmín rozšířil po celé Evropě a začal se hojně používat do pečiva i do likérů.    

Solomon - Koření na čínu 40 g

Solomon - Koření na čínu 40 g

Ostrá, aromatická směs na přípravu minutek s kuřecím nebo vepřovým masem. Můžeme ji použít na grilovanou nebo dušenou zeleninu. Ideální je nechat nakrájené maso s kořením odležet, aby se chuť dostala i do masa.

Složení: paprika, chilli, pískavice, bazalka, muškátový oříšek, kurkuma, celer.

Balení:
Sáček 60 ml - 40 g  Kořenka 80 ml - 50 g
Sáček 600 ml - 400 g  Kořenka 600 ml - 400 g  

Solomon - Koření na gyros 18 g

Solomon - Koření na gyros 18 g

Tradiční řecká směs na přípravu vepřového a skopového masa. Může ji použít na králíka, zvěřinu nebo na ryby. Koření je výborné i do mletého masa, ať vepřového, hovězího nebo skopového.

Složení: paprika, bazalka, petržel, rozmarýn, tymián, chilli, česnek, cibule, sůl.

Balení:
Sáček 60 ml - 18 g  Kořenka 80 ml - 25 g
Sáček 600 ml - 180 g  Kořenka 600 ml - 180 g    

Solomon - Koření na krkovičku 35 g

Solomon - Koření na krkovičku 35 g

Grilovací směs na vepřové maso. S úspěchem jde použít i na grilování kuřecího masa nebo sladkovodních ryb. Nejlepší je připravi marinádu z piva, oleje a koření na krkovičku.

Složení: kmín, pepř, česnek, paprika, sůl (20%), rozmarýn, tymián.

Balení:
Sáček 60 ml - 35 g  Kořenka 80 ml - 44 g
Sáček 600 ml - 350 g  Kořenka 600 ml - 350 g

Solomon - Koření na pizzu 10 g

Solomon - Koření na pizzu 10 g

Bylinková směs na přípravu pizzy, těstovin nebo zeleninových salátů. Pizzu potřeme omáčkou připravenou z 1 lžíce směsi koření a 100 ml drcených rajčat.

Složení: oregano, bazalka, česnek, cibule, paprika.

Balení:
Sáček 60 ml - 10 g  Kořenka 80 ml - 13 g
Sáček 600 ml - 100 g  Kořenka 600 ml - 100 g

Solomon - Koření pěti vůní 30 g

Solomon - Koření pěti vůní 30 g

Tradiční čínská směs koření se sladko pálivou chutí. Používá se na minutky z kuřecího, vepřového a rybího masa a do zeleninových směsí.

Složení: hřebíček, badyán, sečuánský pepř, fenykl, skořice.

Balení:
Sáček 60 ml - 30 g  Kořenka 80 ml - 38 g
Sáček 600 ml - 300 g  Kořenka 600 ml - 300 g

Solomon - Kuře pro děti 30 g

Solomon - Kuře pro děti 30 g

Jemná směs bez soli a glutamanu připravená speciálně pro děti a pro dietní přípravu jídel. Kořenící směs je vhodná nejen na kuřecí maso, ale i do omáček nebo pomazánek.

Složení: paprika, cibule, česnek, petržel, rajčata, zázvor, kmín.

Balení:
Sáček 60 ml - 30 g  Kořenka 80 ml - 40 g
Sáček 600 ml - 300 g  Kořenka 600 ml - 300 g

Solomon - Kurkuma mletá 33 g

Solomon - Kurkuma mletá 33 g

Kurkuma se používá pro svoji výraznou žlutou barvu do rýže, omáček a polévek. Špetku kurkumy můžeme přidat i do těsta na knedlíky nebo na pečivo. Je základní součástí směsí karí.

Balení:
Sáček 60 ml - 33 g  Kořenka 80 ml - 41 g
Sáček 600 ml - 330 g  Kořenka 600 ml - 330 g

Jiné názvy: indický šafrán, kurkumín, žlutý zázvor

Anglický název: turmeric
Latinské jméno: Curcuma longa
Používaná část rostliny: kořen
Chuť a vůně: nepříliš výrazná, kořenitá a zemitá vůně
Zeměpisný původ: Indie
Použití: Kurkuma se nejčastěji používá v indické kuchyni, kde je součástí kultury již více jak 4000 let. Je oblíbená hlavně pro svoji výraznou žlutou barvu. Kurkuma je jedním z nejvýraznějších přírodních barviv a používá se nejčastěji na barvení rýže, omáček, polévek, těstovin i dezertů. Důležitou složkou je samozřejmě ve všech žlutých kari. Slovo kari je tamilský výraz pro omáčku podávanou s masem i zeleninou obvykle s rýží. Tamil Nadu je jižní Indický stát a místní kuchyně ovlivnila nejen celou Indii a blízké okolí, ale postupně takřka celý svět. Za rozšíření nepřesného výrazu kari pro všechno kořeněné jídlo mají na svědomí Britové z doby, kdy Indie patřila do jejich impéria. Nutno však říct, že toto označení zevšednělo nejen v Evropě ale v celé jihovýchodní Asii. Kari se začalo používat jako označení pro kořeněné omáčky s masem nebo zeleninou i jako směsi koření do těchto pokrmů. Každá kultura samozřejmě používá trochu jiné ingredience a postupy a proto dnes již není nic jako „pravé kari“. Tamilská a jihoindická kuchyně používá širokou paletu koření jako je koriandr, zázvor, kurkumu, hřebíček, pepř, skořici, chilli, tamarind, asa foetidu i ořechy a kokos. Jejich kombinací pak dokážou vytvořit kuchaři nepřeberné množství směsí, kterým se obecně říká kari nebo také masala, což znamená doslova směs koření. Indickou specialitou je pražení koření, čímž se ještě více rozvine aroma i chuť. Koření se praží buď těsně před přípravou pokrmu na sucho či na oleji nebo másle, nebo při přípravě směsí, kdy se připravují pasty s vodou, medovinou nebo vínem. Některé skutečně složité recepty na kořenící směsi zahrnují několikanásobné zvlhčování a sušení při vyšší teplotě.

Anglické kari je konečně sypké, žluté koření jako ho známe z naší kuchyně.

Anglická kuchyně nemá ve světě příliš dobrou pověst, protože není příliš chuťově výrazná. Proto je místní kari velmi jemné, většinou nepálivé a má výraznou žlutou barvu. Koření je nejčastěji používáno do smetanových omáček s hovězím a kuřecím masem. Kari je jednoznačně celosvětově nejoblíbenější směs. Dokládá to fakt, že kari je jediná směs, se kterou se obchoduje ve velkém. Běžně se totiž obchoduje pouze s celým jednodruhovým kořením, které si zpracovatelé sami melou a míchají. Jedinou výjimkou je právě oblíbené kari. Historie: Kurkumu používají lidé již více jak 4000 let. Ve své domovině- jižní Indii je důležitou složkou nejen kuchyně, ale i pro náboženské obřady. V Hindských obřadech symbolizuje slunce, je symbolem prosperity a bohatství. Je jí připisována velká moc a kousky kurkumy se dávali novorozencům kolem krku pro ochranu. Byla a stále je velmi důležitou součástí ajurvédské medicíny, kde byla požívána jako povzbuzující prostředek. Pěstování a zpracování: Kurkuma dlouhá (Curcuma longa) je vytrvalá bylina s hlízovitým oddenkem, z něhož vyrůstají kořeny. Má dlouhé listy (50 cm) a mezi nimi přímý, poměrně krátký (asi 15 cm vysoký) stvol, zakončený hustým klasem bledožlutých květů. Pěstování je podobné jako u zázvoru. Do vzdušné, písčité půdy se sází kousky oddenků a rostou 9-10 měsíců. Vyžadují teplé podnebí, dostatek světla a nesmí být přemokřené. Sklízí se při žloutnutí spodních listů a může sklízet celá rostlina, nebo postupně odebírat oddenky a nechat rostlinu stále růst. Takto lze kurkumu sklízet 3 až 4 roky.

Solomon - Majoránka 5 g

Solomon - Majoránka 5 g

Majoránka pěstovaná a zpracovávaná ve střední Evropě zaručuje bohaté aroma. Její silnou vůni oceníme při přípravě polévek, omáček, nádivek a bramborových jídel.

Balení:
Sáček 60 ml - 5 g  Kořenka 80 ml - 6 g
Sáček 600 ml - 50 g  Kořenka 600 ml - 50 g

Anglický název: marjoram
Latinské jméno: Majorana hortensis
Používaná část rostliny: listy
Chuť a vůně: lehká vůně čerstvých bylin a sena, mírně nahořklé aroma
Zeměpisný původ: střední Asie, severní Afrika, Evropa
Použití: Majoránka je typické koření evropské kuchyně, používá se téměř do všech typů pokrmů. Přidává se do polévek, omáček, při přípravě zeleniny nebo při pečení masa.  Velkým zpracovatelem majoránky je masný průmysl. Majoránka se používá do směsí do uzenin, sekané, salámů a párků. Přesto se majoránka hojně používá i na přípravu zeleniny, i když spíše na tepelnou přípravu než do salátů. Výborně se hodí do fazolí, zelí nebo brambor. Výborně se kombinuje s česnekem a tymiánem, což dobře známe při přípravě bramboráků nebo bramborových placek. Čerstvá majoránka se výborně hodí na aromatizaci octů a olejů, do bylinkových másel nebo jako součást francouzské bylinkové směsi bouquet garni (spolu s tymiánem, estragonem, petrželí, šalvějí, bobkovým listem a dalšími bylinkami). Majoránka se často používá při pečení a grilování mas, zejména skopového, vepřového nebo mletého masa. Historie: Majoránka, jako domácí rostlina, se používá od nepaměti. V historické literatuře najdeme zmínky od Perských kronikářů, Římských učenců i středověkých léčitelů. V Řecku a Římě byla považována majoránka za rostlinu lásky a silné afrodisiakum, proto se používala hlavně při přípravě mastí a tinktur. Při svatbách byly nošeny věnce z majoránky a tento zvyk se uchoval v mnoha částech jižní Evropy dodnes. Pěstování a zpracování: Majoránka se dnes nejčastěji pěstuje v Egyptě a jižní Evropě. Sklizené rostliny se suší a poté se strojově oddělují lístky od stonků. Nyní se používají dva druhy sušení. Klasický způsob je sušení teplým vzduchem, což je jednoduché, rychlé a levné. Druhý způsob poté využívá sušení mrazem, kdy se rostliny hluboko zmrazí a suchým vzduchem zbaví rostliny vlhkosti. Tento způsob sušení zachovává maximální množství aromatických látek, které se teplem uvolňují a unikají spolu s vlhkostí.  

Solomon - Medvědí česnek 5 g

Solomon - Medvědí česnek 5 g

Bylinka s lehkou vůní a chutí česneku. Výborně se hodí do pomazánek, bylinkových másel, nebo čerstvých sýrů. Můžeme ji přidat i do nádivek nebo mletých mas.

Balení:
Sáček 60 ml - 5 g  Kořenka 80 ml - 8 g
Sáček 600 ml - 50 g  Kořenka 600 ml - 50 g
Použití: Listy medvědího česneku se používají podobně jako pažitka nebo jarní cibulka. Může přijít na vařené i pečené brambory, na chléb s tvarohem, do pomazánek nebo třeba do špenátu. Skvěle se hodí do i do hustých zeleninových polévek. Medvědí česnek nemá příliš rád dlouhou tepelnou přípravu, proto je lepší přidat ho až na závěr. Medvědí česnek je známý i svými antibakteriálními účinky, proto se používá při detoxikaci organizmu.  

Solomon - Medvědí gril 35 g

Solomon - Medvědí gril 35 g

Směs s příjemnou vůní divokého medvědího česneku vhodná na marinování na kuřecího nebo vepřového masa. Můžeme ji použít i na grilovanou nebo dušenou zeleninu.

Složení: cibule, pepř, česnek, paprika, rozmarýn, medvědí česnek, bazalka, kmín, sůl (max. 15%).

Balení:
Sáček 60 ml - 35 g  Kořenka 80 ml - 45 g
Sáček 600 ml - 350 g  Kořenka 600 ml - 350 g

Solomon - Muškátový ořech celý 20 g

Solomon - Muškátový ořech celý 20 g

Muškátový oříšek se používá do omáček, vývarů a při pečení masa. V italské kuchyni se přidává do smetanových a sýrových omáček na těstoviny. Nejvíce aroma získáme, pokud oříšek nastrouháme až při přípravě pokrmu.

Balení:
Sáček 60 ml - 20 g  Kořenka 80 ml - 25 g
Sáček 600 ml - 200 g  Kořenka 600 ml - 200 g

Jiné názvy: macis

Anglický název: nutmeg, mace
Latinské jméno: Myristica fragrans
Používaná část rostliny: semena, míšky
Chuť a vůně: aromatická, hořká vůně s teplým tónem
Zeměpisný původ: Indonésie
Použití: Muškátový květ i ořech mají podobné aroma, jen květ má výraznější a poněkud „uhlazenější“ vůni. Květ je také světlejší, proto se častěji používá do smetanových omáček a světlých vývarů, kde by byl tmavší ořech nežádoucí. Malé množství muškátového ořechu nebo květu najdeme ve velkém množství receptů. Dodává pokrmům příjemné kořenité aroma, aniž by je příliš chuťově ovlivnil. Muškátový ořech se používá do masových směsí, do uzenin, do polévek, sýrových pokrmů (fondue) nebo do čajového pečiva. V Itálii je velmi oblíben na přípravu těstovin, zejména plněných raviol a lasagní. Ravioly se plní směsí ze špenátu nebo mletého masa ochucené muškátový ořechem a poté se vaří a podávají se s různými omáčkami. Mletý muškátový ořech rychle ztrácí své cenné aroma, proto se nejčastěji skladuje v celku a strouhá se až při vaření do pokrmu. Muškátový květ nejčastěji najdeme ve vývarech, smetanových nebo sýrových omáčkách. Používá se i do světlého pečiva jako jsou koblihy, vánočky, nebo štoly. Celý květ se také používá na aromatizaci olejů, které se poté používají do zeleninových salátů nebo na přípravu marinád. Muškátový květ obsahuje velké množství olejů, které znesnadňují jeho zpracování v domácnosti, proto se prodává a používá převážně mletý. Historie: Muškátový ořech dovezli do Evropy prvně arabští obchodníci v 11. století. Ale protože tehdy rostl jen na několika malých ostrovech v dnešní východní Indonésii, byla jeho cena tak astronomická, že se jako koření takřka nepoužíval. Teprve v 16. století, kdy portugalské lodě dopluly do Indie a objevily slavné ostrovy koření – Moluky, rozběhl se velký obchod s tímto kořením. V 17. století získali nad oblastí nadvládu Holanďané a podařilo se jim získat na produkci muškátového ořechu monopol. Několik málo ostrovů, kde Muškátovník pravý (Myristica fragrans) rostl, obsadili a pečlivě hlídali, aby se nikomu nepodařilo získat sazenici tohoto vzácného stromu. Obchody řídila mocná Východoindická společnost, která dosahovala astronomických zisků, měla vlastní armádu a razila vlastní mince. Holandský monopol se podařilo prolomit Francouzům, když se jim podařilo v 18. století propašovat zdravé sazenice z ostrova Banda. Pěstování muškátového ořechu se rozšířilo po celé Indonésii a do Grenady (ostrovní stát v Karibiku). Pěstování a zpracování: Muškátovník pravý (Myristica fragrans) je stálený strom vysoký 5-15 m se sytě zelenými listy 10-20 cm dlouhými. Drobné květy připomínají květy konvalinky. Plodem jsou bobule podobné meruňkám okrově žluté barvy. Ve zralosti plody pukají a odhalují semeno pokryté masitým míškem, rozděle¬ným na 10-15 úzkých, jasně červených proužků. Tento míšek se ze semen strhává, suší se, a když zlatově zežloutne, prodává je jako „muškátový květ“. Vlastní semeno je ještě kryto tvrdou skořápkou, po jejímž odstranění zbude vlastní "jádro" (endosperm) se síťovaným povrchem a bělošedě mramorovaným obsahem, nazývané "muškátový ořech".  

Solomon - Nasi goreng 22 g

Solomon - Nasi goreng 22 g

Aromatická směs křupavé cibule s kořením se používá do rýže, rizot, nebo těstovin. Výborná je i do bramborové kaše, zapečených brambor, nebo dušené zeleniny.

Složení: cibule, pórek, kurkuma, česnek, zázvor, chilli.

Balení:
Sáček 60 ml - 22 g  Kořenka 80 ml - 28 g
Sáček 600 ml - 220 g  Kořenka 600 ml - 220 g

Solomon - Oregano sušené mrazem 4 g

Solomon - Oregano sušené mrazem 4 g

Oregano je typickým kořením italské kuchyně. Používá se na pizzu, do omáček na těstoviny a do salátů. Výborně se kombinuje s česnekem a tymiánem.

Balení:
Sáček 60 ml - 6 g  Kořenka 80 ml - 8 g
Sáček 600 ml - 60 g  Kořenka 600 ml - 60 g

Jiné názvy: dobromysl

Anglický název: oregano
Latinské jméno: Origanum vulgare
Používaná část rostliny: listy
Chuť a vůně: aromatická, teplé, mírně nahořklé aroma
Zeměpisný původ: Evropa, Asie

Zpracování: Lyofilizace, neboli sušení mrazem, je nejšetrnější proces konzervace, při kterém se sušené bylinky ihned po sklizni hluboce zmrazí a poté se uzavřou do vakuové komory. Ve vakuu se krystalky ledu vypaří a surovina ztratí 95% své hmotnosti. Tímto způsobem se oregano zbaví pouze vody a všechny vonné látky zůstanou zachovány. To nelze docílit sebešetrnějším sušením teplým vzduchem.
Použití: Oregano je neodmyslitelně spjaté s italskou kuchyní. Přidává se do omáček z rajských jablíček i na pečená masa nebo do masových náplní do těstovin jako jsou raviloly a lasagne. Spolu s bazalkou tvoří dokonalý „tým“ na pizze. Oregano je oblíbené v celém středomoří stejně jako u nás majoránka, která je s oreganem botanicky příbuzná. V řecké kuchyni se oblibou přidává do zeleninových salátů, při nakládání oliv nebo na sýr feta, který se nakládá do olivového oleje s česnekem a s bylinkami. Známé je také použití oregana v mexické kuchyni, kam se dostalo ze Španělska. Používá se do chilli con carne, což je směs masa často s fazolemi a kukuřicí, ale vždy pekelně pálivá. Oregano se zde často používá v kombinaci různými druhy chilli, cuminem a sušeným česnekem a cibulí. Historie: Oregano je nejčastěji spojováno s pizzou. Původně to byla jenom chlebová placka pro nejchudší, občas vylepšená rajčaty. Podle legendy pak v roce 1889 navštívil Neapol král Umberto se svojí ženou Margheritou. A na počest královny připravil místí pekař pizzu nejen s rajskými jablíčky, ale přidal i bílý sýr mozzarellu a zelené lístky bazalky. Novou pizzu v italských barvách pak pojmenoval podle královny Margaharita. Dnes se pizza připravuje na nespočet způsobů a ve výběru surovin už platí žádná pravidla. Peče se pizza s klobásami, s mušlemi, se špenátem, s houbami i sladké verze, které jsou k nepoznání od našich koláčů. Pěstování a zpracování: Dobromysl obecná (Origanum vulgare) je blízce příbuzná s majoránkou a po světě se pěstuje více jak 40 druhů a kultivarů oregana a majoránky. Jeden druh se přímo jmenuje Origanum majorana. Dobromysl obecná je vytrvalá bylina vysoká 20-80 cm s malými, sytě zelenými listy a drobnými, nachově růžovými kvítky. Sklizeň probíhá těsně před rozkvetením, protože do květů se přesouvají éterické oleje obsažené v listech. Sklizené rostliny se ihned suší a poté se strojně oddělují listy od stonků. Při domácím zpracování se musíme vyvarovat sušení v troubě nebo v sušičce ovoce na vysokou teplotu. Aromatické oleje jsou citlivé na teplo a při teplotě nad 30°C se uvolňují, oregano ztrácí své aroma.  

Solomon - Paprika sladká 35 g

Solomon - Paprika sladká 35 g

Španělská paprika "DELIKATESSE" 140 ASTASladká paprika se používá zejména pro její velmi intenzivní barvu, která dodá vašemu pokrmu skvělý vzhled. Používá se zejména do gulášů, omáček a při pečení masa.

Balení:
Sáček 60 ml - 35 g  Kořenka 80 ml - 44 g
Sáček 600 ml - 350 g  Kořenka 600 ml - 350 g

Anglický název: paprika, sweet pepper, bel pepper
Latinské jméno: Capsicium annuum
Používaná část rostliny: plody
Chuť a vůně: nasládlé ovocné aroma v různých stupních pálivosti
Zeměpisný původ: střední Amerika
Použití: Paprika je nejvíce oblíbená v maďarské, balkánské a turecké kuchyni. Používá se jak pro svoji výraznou chuť, tak pro velmi intenzivní barvu. V Maďarsku se papriky rozdělují na 4 základní druhy podle ostrosti. Paprika Special (különleges) – skládá se pouze z dužin vybraných paprikových lusků sklízených v plné zralosti, má lahodnou chuť bez stop pálivosti a výraznou barvu. Paprika Delikatesse (csemege) – kvalitní paprika známá výraznější chutí, přesto bez pálivosti. Nejoblíbenější paprika vyráběná v Maďarsku. Paprika Nobles (édesnemes) – pikantní paprika s výraznou chutí a mírnou pálivostí. Paprika Rose (rózsa) – nejostřejší z pálivých paprik, která však nemá příliš výraznou barvu. Plody se totiž sklízí před dosažením zralosti, kdy se v paprikách začíná tvořit cukr. Paprika se používá nejčastěji do omáček, minutek a přípravu masa, kdy pokrmu dodá lákavou červenou barvu. Při použití papriky při vaření však musíme pamatovat na vysoký obsah cukru, který tepelnou úpravou hořkne. Smažení papriky na rozpáleném oleji je klasický postup, který však nesmí trvat déle než několik sekund. Tradiční maďarské jídlo guláš se nemůže obejít bez papriky. Originální guláš nejvíce připomíná hustou polévku z hovězího masa, brambor, mrkví a další zeleniny. Správný postup přípravy guláše začíná smažením cibule na vepřovém sádle, a když cibule dostane světle žlutou barvu, přidá se paprika a po chvíli ostatní ingredience. Umění dobrého guláše spočívá právě ve správném načasování tohoto postupu. Čím déle se paprika smaží, tím více chuti se z papriky uvolní, ale velmi rychle zhnědne a zhořkne. Historie: Všechny papriky jsou původem z jižní Ameriky, proto se chilli i paprika dostala do Evropy až začátkem 16. století. Do Maďarska přinesli papriku Osmanští Turkové v 17. století a velmi rychle se uchytila a stala se nedílnou součástí národní kuchyně. Pěstování a zpracování: Papriky je původně tropická rostlina a jako takové ji svědčí teplé, vlhké klima s dostatkem slunce. Proto se nejkvalitnější papriky pěstují a vyrábějí v Maďarsku a Španělsku. Jako koření se používá nesčetně druhů různých chutí (sladké, pálivé, hořké, uzené), hrubostí (vločky 1x1 cm, drcené, mleté) i barev (zelené, světle červené, temně rudé až černé). V Turecku je velmi oblíbená drcená pálivá paprika a tzv isot, což je velmi pomalu sušená paprika tmavé barvy(až černé) mletá se solí. V Maďarsku si potrpí na sytě barevnou sladkou papriku a Španělsko dalo světu uzenou papriku, která se pomalu suší kouřem z dubového dřeva.  

Solomon - Paprika uzená sladká 35 g

Solomon - Paprika uzená sladká 35 g

Tato paprika se vyrábí čistě přírodním procesem - sušením papriky studeným kouřem z dubového dřeva. Paprika se tak získá jedinečné aroma, které předá každému pokrmu. Jedinečná je například na kuřecím mase.

Balení:
Sáček 60 ml - 35 g  Kořenka 80 ml - 44 g
Sáček 600 ml - 350 g  Kořenka 600 ml - 350 g

Anglický název: paprika, sweet pepper, bel pepper
Latinské jméno: Capsicium annuum
Používaná část rostliny: plody
Chuť a vůně: nasládlé ovocné aroma v různých stupních pálivosti
Zeměpisný původ: střední Amerika
Použití: Paprika je nejvíce oblíbená v maďarské, balkánské a turecké kuchyni. Používá se jak pro svoji výraznou chuť, tak pro velmi intenzivní barvu. V Maďarsku se papriky rozdělují na 4 základní druhy podle ostrosti. Paprika Special (különleges) – skládá se pouze z dužin vybraných paprikových lusků sklízených v plné zralosti, má lahodnou chuť bez stop pálivosti a výraznou barvu. Paprika Delikatesse (csemege) – kvalitní paprika známá výraznější chutí, přesto bez pálivosti. Nejoblíbenější paprika vyráběná v Maďarsku. Paprika Nobles (édesnemes) – pikantní paprika s výraznou chutí a mírnou pálivostí. Paprika Rose (rózsa) – nejostřejší z pálivých paprik, která však nemá příliš výraznou barvu. Plody se totiž sklízí před dosažením zralosti, kdy se v paprikách začíná tvořit cukr. Paprika se používá nejčastěji do omáček, minutek a přípravu masa, kdy pokrmu dodá lákavou červenou barvu. Při použití papriky při vaření však musíme pamatovat na vysoký obsah cukru, který tepelnou úpravou hořkne. Smažení papriky na rozpáleném oleji je klasický postup, který však nesmí trvat déle než několik sekund. Tradiční maďarské jídlo guláš se nemůže obejít bez papriky. Originální guláš nejvíce připomíná hustou polévku z hovězího masa, brambor, mrkví a další zeleniny. Správný postup přípravy guláše začíná smažením cibule na vepřovém sádle, a když cibule dostane světle žlutou barvu, přidá se paprika a po chvíli ostatní ingredience. Umění dobrého guláše spočívá právě ve správném načasování tohoto postupu. Čím déle se paprika smaží, tím více chuti se z papriky uvolní, ale velmi rychle zhnědne a zhořkne. Historie: Všechny papriky jsou původem z jižní Ameriky, proto se chilli i paprika dostala do Evropy až začátkem 16. století. Do Maďarska přinesli papriku Osmanští Turkové v 17. století a velmi rychle se uchytila a stala se nedílnou součástí národní kuchyně. Pěstování a zpracování: Papriky je původně tropická rostlina a jako takové ji svědčí teplé, vlhké klima s dostatkem slunce. Proto se nejkvalitnější papriky pěstují a vyrábějí v Maďarsku a Španělsku. Jako koření se používá nesčetně druhů různých chutí (sladké, pálivé, hořké, uzené), hrubostí (vločky 1x1 cm, drcené, mleté) i barev (zelené, světle červené, temně rudé až černé). V Turecku je velmi oblíbená drcená pálivá paprika a tzv isot, což je velmi pomalu sušená paprika tmavé barvy(až černé) mletá se solí. V Maďarsku si potrpí na sytě barevnou sladkou papriku a Španělsko dalo světu uzenou papriku, která se pomalu suší kouřem z dubového dřeva.  

Solomon - Pasta pomodoro 26 g

Solomon - Pasta pomodoro 26 g

Směs se sušenými rajčaty na těstoviny, saláty a pizzu. Rychlou omáčku na těstoviny připravíme ze zakysané smetany, nastrouhané nivy a 1 lžíce této směsi koření. Vše promícháme a rozehřejeme v mikrovlnné troubě.

Složení: rajče, bazalka, petržel, chilli, česnek, cibule, pepř, citron, sůl.

Balení:
Sáček 60 ml - 26 g  Kořenka 80 ml - 33 g
Sáček 600 ml - 260 g  Kořenka 600 ml - 260 g

Solomon - Pepř barevný celý 25 g

Solomon - Pepř barevný celý 25 g

Barevný pepř se používá převážně do mlýnků na koření. Čerstvě namletý pepř má výraznější aroma než klasický mletý pepř a používá se na dochucení jídel až na talíři, nebo již při vaření.

Složení: pepř černý, pepř bílý, pepř zelený, pepř růžový.

Balení:
Sáček 60 ml - 25 g  Kořenka 80 ml - 31 g
Sáček 600 ml - 250 g  Kořenka 600 ml - 250 g

Solomon - Pepř bílý mletý 33 g

Solomon - Pepř bílý mletý 33 g

Bílý pepř má výraznější a silnější aroma než černý pepř. Používá se převážně do smetanových omáček a na kuřecí a rybí maso.

Balení:
Sáček 60 ml - 33 g  Kořenka 80 ml - 41 g
Sáček 600 ml - 330 g  Kořenka 600 ml - 330 g

Anglický název: pepper black (white, green)
Latinské jméno: Piper nigrum
Používaná část rostliny: plody
Chuť a vůně: typická pepřová vůně se zemitým nádechem u černého pepře.
Zeměpisný původ: Indonésie
Použití: Bez nadsázky lze říct, že pepř ovlivňoval historii lidstva podobně jako zlato, nebo dnes ropa. Jeho pikantní chuť s lehce nasládlým aroma dokáže povznést takřka každé jídlo. Pepř se velice dlouho přidával do perníků, vyrábí se čokoláda s pepřem, pepřem se ochucují alkoholické i nealkoholické nápoje a v Indii je oblíbený i čaj s pepřem. Různým zpracováním se vyrábí pepř černý, zelený a bílý. Černý pepř je nejčastěji používaný.  Má příjemné zemité aroma, které se mísí s lehce nasládlou vůní a výraznou pepřovou chutí. Používá se mletý, drcený nebo celý. Mletý pepř najdeme snad v každém jídle po celém světě, přidává se do polévek, omáček, na zeleninu i na maso. Drcený pepř se často používá na přípravu masa, steaků a ryb. Větší kousky pepře mají výraznější a sytější aroma, které se pomalu uvolňuje do masa. Používá se také pro svoji typickou barvu a strukturu, která dodá pokrmu zajímavý vzhled. Celý pepř je velmi tvrdý, proto se používá pouze na aromatizaci a přímé konzumaci se vyhýbáme. Přidáváme ho proto do vývarů, omáček, při nakládání zeleniny nebo uzenin, při vaření rýže nebo luštěnin. Zelený pepř má jemnější aroma a svěží chuť, a také je méně ostrý než černý pepř. Používá se převážně celý nebo drcený. Celé kuličky zeleného pepře jsou měkké, a proto se často přidává do paštik, nádivek, sýrů nebo rolád. Drcený pepř se často používá na přípravu steaků nebo kuřecího a rybího masa. Bílý pepř je výraznější a ostřejší než černý pepř. Na rozdíl od černého a zeleného pepře je zbaven slupky, která obsahuje cukr. Proto nemá nasládlé aroma a intenzivněji vnímáme čisté pepřové aroma. Bílý pepř se nejčastěji používá mletý, protože je velmi tvrdý. Svoje místo má ve smetanových a sýrových omáčkách, kde by černý pepř pokazil vzhled pokrmu. Historie: Pepř pochází z jižní Indie a do Evropy ho jako první přivezl Alexandr Veliký. Běžně se používal ve starém Římě, ale již tehdy to bylo velice žádané, a proto drahé koření. Dokonce při obléhání města barbary zaplatili Římané obrovské výkupné ve zlatě, stříbře a pepři. Se starým Římem však skončila i dostupnost orientálního koření v Evropě. Na dlouhou dobu značně ochabl obchod mezi Evropu a Asií, ubylo totiž bohaté a rozmařilé klientely. Obrat nastává až ve 13. století po cestách Marka Pola do Číny. Obchod se opět rozeběhl a o výnosnosti obchodu s kořením a jiném orientálním zboží m svědčí rozvoj měst, která se stala centry tohoto obchodu. Nejdříve to byla Konstantinopol, kam mířili arabské karavany z východu a evropští kupci ze západu. A po rozvoji námořní dopravy převzaly vládu a s ní neuvěřitelné zisky Benátky. Černý pepř si dlouho držel svoji vysokou cenu a často se používal jako platidlo, platily se v něm daně, pokuty i třeba výkupné. Touha po rychlejší a snazší cestě koření do Evropy uvedla do pohybu i zámořské objevy v 15. Století, začátek koloniální éry, která skončila až ve 20. století. Pěstování a zpracování: Pepřovník černý (Piper nigrum) je popínavý keř s 6-7 m dlouhými větvemi. Květy pepře připomínají z našich krajů asi květy vrb. Po odkvětu vyrostou hrozny plodů dlouhé asi 10 cm. Plody jsou zpočátku zelené a při dozrávání přecházejí do červené. Černý pepř se sklízí těsně před dosažení zralosti. Nejčastěji, když první kulička v hroznu začne červenat. Poté se nechají jeden den při pokojové teplotě, aby proběhla fermentace podobně jako u čaje, kávy, nebo kakaových bobů. Fermentace je oxidace tříslovin a dalších látek v obalu plodu a zapříčiní zčernání povrchu pepře. Druhý den začíná sušení na slunci a závěrečné čištění a zbavení nežádoucích příměsí. Zelený pepř se sklízí jako první, dříve než začnou bobule červenat. Neprobíhá fermentace, ale plody se ihned suší teplým vzduchem nebo se nakládají do slaného nebo kyselého nálevu. Bílý pepř se sklízí později než černý, až když všechny plody mají jasně červenou barvu. Kuličky se musejí zbavit slupky, proto se ponoří do pomalu tekoucí vody až na jeden týden. Slupka se naruší a může se strojně oddělit. Bílý pepř je dražší než černý, protože při dozrávání hrozí hniloba a také výrobní proces je nákladnější.  

Solomon - Pepř černý mletý 33 g

Solomon - Pepř černý mletý 33 g

Černý pepř se používá na přiostření takřka všech pokrmů. Tento pepř se vyznačuje bohatým aroma čerstvého pepře, které si uchovává po dlouhou dobu, a svěží pikantní chutí.

Balení:
Sáček 60 ml - 33 g  Kořenka 80 ml - 40 g
Sáček 600 ml - 330 g  Kořenka 600 ml - 330 g

Anglický název: pepper black (white, green)
Latinské jméno: Piper nigrum
Používaná část rostliny: plody
Chuť a vůně: typická pepřová vůně se zemitým nádechem u černého pepře.
Zeměpisný původ: Indonésie
Použití: Bez nadsázky lze říct, že pepř ovlivňoval historii lidstva podobně jako zlato, nebo dnes ropa. Jeho pikantní chuť s lehce nasládlým aroma dokáže povznést takřka každé jídlo. Pepř se velice dlouho přidával do perníků, vyrábí se čokoláda s pepřem, pepřem se ochucují alkoholické i nealkoholické nápoje a v Indii je oblíbený i čaj s pepřem. Různým zpracováním se vyrábí pepř černý, zelený a bílý. Černý pepř je nejčastěji používaný.  Má příjemné zemité aroma, které se mísí s lehce nasládlou vůní a výraznou pepřovou chutí. Používá se mletý, drcený nebo celý. Mletý pepř najdeme snad v každém jídle po celém světě, přidává se do polévek, omáček, na zeleninu i na maso. Drcený pepř se často používá na přípravu masa, steaků a ryb. Větší kousky pepře mají výraznější a sytější aroma, které se pomalu uvolňuje do masa. Používá se také pro svoji typickou barvu a strukturu, která dodá pokrmu zajímavý vzhled. Celý pepř je velmi tvrdý, proto se používá pouze na aromatizaci a přímé konzumaci se vyhýbáme. Přidáváme ho proto do vývarů, omáček, při nakládání zeleniny nebo uzenin, při vaření rýže nebo luštěnin. Zelený pepř má jemnější aroma a svěží chuť, a také je méně ostrý než černý pepř. Používá se převážně celý nebo drcený. Celé kuličky zeleného pepře jsou měkké, a proto se často přidává do paštik, nádivek, sýrů nebo rolád. Drcený pepř se často používá na přípravu steaků nebo kuřecího a rybího masa. Bílý pepř je výraznější a ostřejší než černý pepř. Na rozdíl od černého a zeleného pepře je zbaven slupky, která obsahuje cukr. Proto nemá nasládlé aroma a intenzivněji vnímáme čisté pepřové aroma. Bílý pepř se nejčastěji používá mletý, protože je velmi tvrdý. Svoje místo má ve smetanových a sýrových omáčkách, kde by černý pepř pokazil vzhled pokrmu. Historie: Pepř pochází z jižní Indie a do Evropy ho jako první přivezl Alexandr Veliký. Běžně se používal ve starém Římě, ale již tehdy to bylo velice žádané, a proto drahé koření. Dokonce při obléhání města barbary zaplatili Římané obrovské výkupné ve zlatě, stříbře a pepři. Se starým Římem však skončila i dostupnost orientálního koření v Evropě. Na dlouhou dobu značně ochabl obchod mezi Evropu a Asií, ubylo totiž bohaté a rozmařilé klientely. Obrat nastává až ve 13. století po cestách Marka Pola do Číny. Obchod se opět rozeběhl a o výnosnosti obchodu s kořením a jiném orientálním zboží m svědčí rozvoj měst, která se stala centry tohoto obchodu. Nejdříve to byla Konstantinopol, kam mířili arabské karavany z východu a evropští kupci ze západu. A po rozvoji námořní dopravy převzaly vládu a s ní neuvěřitelné zisky Benátky. Černý pepř si dlouho držel svoji vysokou cenu a často se používal jako platidlo, platily se v něm daně, pokuty i třeba výkupné. Touha po rychlejší a snazší cestě koření do Evropy uvedla do pohybu i zámořské objevy v 15. Století, začátek koloniální éry, která skončila až ve 20. století. Pěstování a zpracování: Pepřovník černý (Piper nigrum) je popínavý keř s 6-7 m dlouhými větvemi. Květy pepře připomínají z našich krajů asi květy vrb. Po odkvětu vyrostou hrozny plodů dlouhé asi 10 cm. Plody jsou zpočátku zelené a při dozrávání přecházejí do červené. Černý pepř se sklízí těsně před dosažení zralosti. Nejčastěji, když první kulička v hroznu začne červenat. Poté se nechají jeden den při pokojové teplotě, aby proběhla fermentace podobně jako u čaje, kávy, nebo kakaových bobů. Fermentace je oxidace tříslovin a dalších látek v obalu plodu a zapříčiní zčernání povrchu pepře. Druhý den začíná sušení na slunci a závěrečné čištění a zbavení nežádoucích příměsí. Zelený pepř se sklízí jako první, dříve než začnou bobule červenat. Neprobíhá fermentace, ale plody se ihned suší teplým vzduchem nebo se nakládají do slaného nebo kyselého nálevu. Bílý pepř se sklízí později než černý, až když všechny plody mají jasně červenou barvu. Kuličky se musejí zbavit slupky, proto se ponoří do pomalu tekoucí vody až na jeden týden. Slupka se naruší a může se strojně oddělit. Bílý pepř je dražší než černý, protože při dozrávání hrozí hniloba a také výrobní proces je nákladnější.  

Solomon - Pepř růžový 18 g

Solomon - Pepř růžový 18 g

Růžový pepř jsou plody pepřovce brazilského z Brazílie. Mírně sladké kuličky s pryskyřičným nádechem se používají pro svůj dekorativní charakter do rýže nebo bílých omáček. Může být i součástí dezertů jako zmrzlin nebo pudingů.

Balení:
Sáček 60 ml - 18 g  Kořenka 80 ml - 23 g
Sáček 600 ml - 180 g  Kořenka 600 ml - 180 g    

Solomon - Pepř zelený celý 20 g

Solomon - Pepř zelený celý 20 g

Zelený pepř má jemnější chuť a aroma než černý. Celý se používá na nakládání zeleniny, uzenin nebo sýrů. Nadrcený pepř můžeme přidat do marinád, na steaky nebo do omáček.

Balení:
Sáček 60 ml - 20 g  Kořenka 80 ml - 25 g
Sáček 600 ml - 200 g  Kořenka 600 ml - 200 g

Anglický název: pepper black (white, green)
Latinské jméno: Piper nigrum
Používaná část rostliny: plody
Chuť a vůně: typická pepřová vůně se zemitým nádechem u černého pepře.
Zeměpisný původ: Indonésie
Použití: Bez nadsázky lze říct, že pepř ovlivňoval historii lidstva podobně jako zlato, nebo dnes ropa. Jeho pikantní chuť s lehce nasládlým aroma dokáže povznést takřka každé jídlo. Pepř se velice dlouho přidával do perníků, vyrábí se čokoláda s pepřem, pepřem se ochucují alkoholické i nealkoholické nápoje a v Indii je oblíbený i čaj s pepřem. Různým zpracováním se vyrábí pepř černý, zelený a bílý. Černý pepř je nejčastěji používaný.  Má příjemné zemité aroma, které se mísí s lehce nasládlou vůní a výraznou pepřovou chutí. Používá se mletý, drcený nebo celý. Mletý pepř najdeme snad v každém jídle po celém světě, přidává se do polévek, omáček, na zeleninu i na maso. Drcený pepř se často používá na přípravu masa, steaků a ryb. Větší kousky pepře mají výraznější a sytější aroma, které se pomalu uvolňuje do masa. Používá se také pro svoji typickou barvu a strukturu, která dodá pokrmu zajímavý vzhled. Celý pepř je velmi tvrdý, proto se používá pouze na aromatizaci a přímé konzumaci se vyhýbáme. Přidáváme ho proto do vývarů, omáček, při nakládání zeleniny nebo uzenin, při vaření rýže nebo luštěnin. Zelený pepř má jemnější aroma a svěží chuť, a také je méně ostrý než černý pepř. Používá se převážně celý nebo drcený. Celé kuličky zeleného pepře jsou měkké, a proto se často přidává do paštik, nádivek, sýrů nebo rolád. Drcený pepř se často používá na přípravu steaků nebo kuřecího a rybího masa. Bílý pepř je výraznější a ostřejší než černý pepř. Na rozdíl od černého a zeleného pepře je zbaven slupky, která obsahuje cukr. Proto nemá nasládlé aroma a intenzivněji vnímáme čisté pepřové aroma. Bílý pepř se nejčastěji používá mletý, protože je velmi tvrdý. Svoje místo má ve smetanových a sýrových omáčkách, kde by černý pepř pokazil vzhled pokrmu. Historie: Pepř pochází z jižní Indie a do Evropy ho jako první přivezl Alexandr Veliký. Běžně se používal ve starém Římě, ale již tehdy to bylo velice žádané, a proto drahé koření. Dokonce při obléhání města barbary zaplatili Římané obrovské výkupné ve zlatě, stříbře a pepři. Se starým Římem však skončila i dostupnost orientálního koření v Evropě. Na dlouhou dobu značně ochabl obchod mezi Evropu a Asií, ubylo totiž bohaté a rozmařilé klientely. Obrat nastává až ve 13. století po cestách Marka Pola do Číny. Obchod se opět rozeběhl a o výnosnosti obchodu s kořením a jiném orientálním zboží m svědčí rozvoj měst, která se stala centry tohoto obchodu. Nejdříve to byla Konstantinopol, kam mířili arabské karavany z východu a evropští kupci ze západu. A po rozvoji námořní dopravy převzaly vládu a s ní neuvěřitelné zisky Benátky. Černý pepř si dlouho držel svoji vysokou cenu a často se používal jako platidlo, platily se v něm daně, pokuty i třeba výkupné. Touha po rychlejší a snazší cestě koření do Evropy uvedla do pohybu i zámořské objevy v 15. Století, začátek koloniální éry, která skončila až ve 20. století. Pěstování a zpracování: Pepřovník černý (Piper nigrum) je popínavý keř s 6-7 m dlouhými větvemi. Květy pepře připomínají z našich krajů asi květy vrb. Po odkvětu vyrostou hrozny plodů dlouhé asi 10 cm. Plody jsou zpočátku zelené a při dozrávání přecházejí do červené. Černý pepř se sklízí těsně před dosažení zralosti. Nejčastěji, když první kulička v hroznu začne červenat. Poté se nechají jeden den při pokojové teplotě, aby proběhla fermentace podobně jako u čaje, kávy, nebo kakaových bobů. Fermentace je oxidace tříslovin a dalších látek v obalu plodu a zapříčiní zčernání povrchu pepře. Druhý den začíná sušení na slunci a závěrečné čištění a zbavení nežádoucích příměsí. Zelený pepř se sklízí jako první, dříve než začnou bobule červenat. Neprobíhá fermentace, ale plody se ihned suší teplým vzduchem nebo se nakládají do slaného nebo kyselého nálevu. Bílý pepř se sklízí později než černý, až když všechny plody mají jasně červenou barvu. Kuličky se musejí zbavit slupky, proto se ponoří do pomalu tekoucí vody až na jeden týden. Slupka se naruší a může se strojně oddělit. Bílý pepř je dražší než černý, protože při dozrávání hrozí hniloba a také výrobní proces je nákladnější.  

Solomon - Pepřové koření 35 g

Solomon - Pepřové koření 35 g

Ostrá směs na steaky z hovězího masa. Hrubě drcené koření zajistí silnou a intenzivní chuť pepře. Vynikne i na zvěřině, skopovém nebo vepřovém mase.

Složení: pepř, chilli,  paprika, sůl (20%), petržel, česnek.

Balení:
Sáček 60 ml - 35 g  Kořenka 80 ml - 40 g
Sáček 600 ml - 350 g  Kořenka 600 ml - 350 g

Solomon - Perník 25 g

Solomon - Perník 25 g

Klasická směs na pečení perníku a vánočních perníčků. Na 1 kg těsta dáváme 2 lžíce koření do perníku.

Složení: skořice, nové koření, anýz, koriandr, pomeranč, badyán.

Balení:
Sáček 60 ml - 25 g  Kořenka 80 ml - 35 g
Sáček 600 ml - 250 g  Kořenka 600 ml - 250 g

Solomon - Šafrán celý 0,1 g

Solomon - Šafrán celý 0,1 g

Šafrán se používá na obarvení a ochucení rýže, omáček, polévek a těsta. Šafrán namočíme na pár minut do lžičky teplé vody a potom šafrán i s vodou přidáme do pokrmu.

Balení:
Sáček - 0,1 g  Kořenka 80 ml - 2 g

Anglický název: saffron
Latinské jméno: Crocus sativus
Používaná část rostliny: pestíky
Chuť a vůně: velmi intenzivní vůně (mírně připomínající mýdlo) a lehce nahořklá chuť
Zeměpisný původ: malá Asie
Použití: Vaření se šafránem je radost, ale vyžaduje to trochu zkušenosti. Celý šafrán (šafránové nitky) se podobají tobolkám, které uchovávají barevné i aromatické složky rozpustné ve vodě. Pro jejich uvolnění je potřeba šafrán namočit do trochy horké vody (nebo do alkoholu nebo roztoku nějaké kyseliny, ale to v kuchyni příliš nevyužijete). Barvivo i aroma se uvolňují postupně 24 hodin i více (v závislosti na kvalitě šafránu). To je ovšem při běžném vaření dost nevyhovující ale přesto se pokuste vydržet alespoň 20 minut. Do pokrmu se samozřejmě přidá šafrán i s vodou, aroma se potom krásně rozvine a dostane se do celého pokrmu. Procedura namáčení nám odpadne, pokud použijeme mletý šafrán. Tady jsou blizny již narušené, proto snáze uvolní svoji barvu. Menší problém u mletého šafránu může být dávkování, protože pokud celý šafrán přidáváme po špetkách, mletý dávkujeme na špičku nože. Šafrán je velice aromatický, a pokud ho použijeme příliš, jídlo bude hořké. Občas se v receptech objeví dávkování jako 1 kávová lžička šafránu do rýže pro 4 osoby, ale taková dávka nejen že by z rýže udělala neobyčejně drahý pokrm, ale hlavně pokrm velmi hořký. V takovém množství pisatel receptu buď použil kurkumu nebo saflor, nebo přepsal hodně starý recept, kde se množstvím šafránu ukazovala životní úroveň. Typickým použitím šafránu je rýže, španělská paella nebo italské rizoto, u nás má tradici rybí polévka se šafránem. Výborný je i do krémových zeleninových plévek nebo při pečení do bochánků a pečiva. Pěstování a zpracování: Jako koření se totiž používají blizny z rozkvetlých květů Šafránu setého (Crocus sativus). Každý květ obsahuje tři drobné blizny, které se ručně sklízejí. Blizny, kterým se říká šafránové nitky, obsahují velké množství silic a barevných složek, které se využívá po staletí nejen v kuchyni ale i na barvení látek a kůže. Svojí cenou však takové látky byly výhradou králů a sultánů. Dnes se šafrán pěstuje hlavně v Íránu, Řecku, Španělsku a Indii. Nejkvalitnější šafrán dnes putuje do světa z jižního Španělska z oblasti Mancha a ze severní Indie z Kašmíru.  

Solomon - Vanilka celá 1 ks

Solomon - Vanilka celá 1 ks

Vanilka se používá na přípravu vanilkového cuku, do krémů a sladkých omáček. Originální vanilkový cukr připravíme z 0,5 kg cukru krupice a 1 vanilkového lusku. Vše nasypeme do mixéru a rozmixujeme do hladka.

Balení:
Sáček - 1 ks (2-4 g) vakuově balené
Sáček  - 10 ks (20-40 g) vakuově balené  

Anglický název: vanilla
Latinské jméno: Vanilla fragrans
Používaná část rostliny: tobolky
Chuť a vůně: sladká, specifická vůně
Zeměpisný původ: tropy v Jižní Americe
Použití: Mimo čokoládu se v Evropě vanilka používala a dodnes používá do množství sladkých jídel, je důležitou součástí čajového pečiva, ovocných i čokoládových dezertů a samozřejmě pudingů a sladkých omáček. Pověstná je samozřejmě vanilková zmrzlina. Do naprosté většiny těchto výrobků se však nepoužívá přírodní vanilka ale mnohem levnější syntetický vanilín. Ten se vyrábí poměrně snadno z dřevěného odpadu v papírenském průmyslu. Čistý vanilín má vůni podobnou přírodní vanilce ale postrádá její jemnou chuť i vůni. Celou vanilku můžete zpracovat několika různými způsoby: Můžete jí použít na aromatizaci cukru. Celý lusk dáme na dno cukřenky, zasypeme cukrem krystalem nebo moučkou. Protože cukr snadno absorbuje vůně, za necelý týden již máme krásně vonící cukr. Jeden lusk vám vystačí určitě na 5 kg cukru. Můžete jí dát do alkoholu jako je rum, medovina nebo vodka opět nechat několik dní aromatizovat. Takový vanilkový rum nebo vodka jsou skvělé do míchaných nápojů i samozřejmě přímo k pití. 2 vanilkové lusky můžeme rozmixovat s 0,5 kg krystalového cukru získat tak 100 % přírodní vanilkový cukr. Do omáček nebo pudingů se lusk dá do studeného mléka a vyvaří se. Vanilku na závěr samozřejmě vyndáme a po opláchnutí ji můžeme zužitkovat třeba do výše zmíněného vanilkového cukru. Do těst, nebo tam kde je v receptu mletá vanilka se používá dužina z lusku. Ostrým nožem vanilu podélně rozřízneme a vyškrábneme droboučká černá semínka, která se dále používají. Lidé se stále více obracejí k přírodě a k přírodním produktům a místo syntetických aroma používají pravou vanilku, mandle nebo pistácie. Mohlo by se zdát, že vanilinový a vanilkový cukr je to samé, ale kdo je jednou ochutnal, poznal veliký rozdíl. Historie: Původní domovinou vanilky je oblast Yucatanu (jižní Mexiko, Guatemala a Belize) a místní kultury ji používali do nápojů, jejíž hlavní složka byl kakaový prášek rozmíchaný ve vodě a dochucený různými druhy koření. Kromě vanilky používali také nové koření nebo skořici, ale i chilli a pepř. Pití čokolády bylo velice obřadní a často se používalo pro kultovní účely. První Evropan, který ochutnal čokoládu, byl Herman Cortéz, který si vynutil 14. listopadu 1519 audienci u aztéckého vladaře Moctezuma. O tři roky později dobyl hlavní město Tenochtitlan a Aztézká říše přestala existovat. V Evropě se vanilka z počátku používala pouze ke stejnému účelu jako v Jižní Americe, a to k dochucení čokolády. Ta se stala 17. století velice oblíbenou a módní záležitostí mezi evropskou aristokracií. Byla připravována téměř výhradně sladká a hlavní změnou bylo použití mléka místo vody. Pěstování a zpracování: Vanilka je plodem bíle kvetoucí orchideje. Sklízí se jako dlouhé zelené tobolky, které nemají žádnou chuť ani vůni. Aromatické látky jsou vázány na glykosid a musejí se uvolnit fermentací podobně jako u kávy, čaje nebo kakaových bobů. Tento proces trvá několik týdnů až měsíců a sestává se z máčení v horké vodě a pařením na slunci. Do konce fermentace ztratí vanilka asi 80% objemu a před expedicí ještě zraje měsíc až dva, aby se plně rozvinula její vůně i chuť. Než se vanilka dostane k zákazníkovi, trvá to často i rok od sklizně. Právě pracnost a zdlouhavost výroby dělá vanilku velmi drahou a ceněnou. Vanilka se do prodeje dostává celá nebo mletá, popřípadě již namíchaná s cukrem jako vanilkový cukr. Při nákupu celých vanilkových lusků sledujete, jestli není vyschlý a zlámaný. Lusky jsou totiž měkké a pružné ale špatným skladováním vysychají a ztrácí aroma. Z tvrdých lusků nelze použít dužinu, která se používá do pečiva.  

Solomon - Vanilka mletá 5 g

Solomon - Vanilka mletá 5 g

Mletá vanilka je připravená k okamžitému použití do krémů, pudinků, čajového pečiva, zmrzliny a dalších desertů. Originální vanilkový cukr můžeme udělat smícháním 1 lžíce mleté vanilky s 1 kg moučkového cukru.

Balení:
Sáček 60 ml - 5 g   Kořenka 80 ml  - 40 g  

Anglický název: vanilla
Latinské jméno: Vanilla fragrans
Používaná část rostliny: tobolky
Chuť a vůně: sladká, specifická vůně
Zeměpisný původ: tropy v Jižní Americe
Použití: Mimo čokoládu se v Evropě vanilka používala a dodnes používá do množství sladkých jídel, je důležitou součástí čajového pečiva, ovocných i čokoládových dezertů a samozřejmě pudingů a sladkých omáček. Pověstná je samozřejmě vanilková zmrzlina. Do naprosté většiny těchto výrobků se však nepoužívá přírodní vanilka ale mnohem levnější syntetický vanilín. Ten se vyrábí poměrně snadno z dřevěného odpadu v papírenském průmyslu. Čistý vanilín má vůni podobnou přírodní vanilce ale postrádá její jemnou chuť i vůni. Celou vanilku můžete zpracovat několika různými způsoby: Můžete jí použít na aromatizaci cukru. Celý lusk dáme na dno cukřenky, zasypeme cukrem krystalem nebo moučkou. Protože cukr snadno absorbuje vůně, za necelý týden již máme krásně vonící cukr. Jeden lusk vám vystačí určitě na 5 kg cukru. Můžete jí dát do alkoholu jako je rum, medovina nebo vodka opět nechat několik dní aromatizovat. Takový vanilkový rum nebo vodka jsou skvělé do míchaných nápojů i samozřejmě přímo k pití. 2 vanilkové lusky můžeme rozmixovat s 0,5 kg krystalového cukru získat tak 100 % přírodní vanilkový cukr. Do omáček nebo pudingů se lusk dá do studeného mléka a vyvaří se. Vanilku na závěr samozřejmě vyndáme a po opláchnutí ji můžeme zužitkovat třeba do výše zmíněného vanilkového cukru. Do těst, nebo tam kde je v receptu mletá vanilka se používá dužina z lusku. Ostrým nožem vanilu podélně rozřízneme a vyškrábneme droboučká černá semínka, která se dále používají. Lidé se stále více obracejí k přírodě a k přírodním produktům a místo syntetických aroma používají pravou vanilku, mandle nebo pistácie. Mohlo by se zdát, že vanilinový a vanilkový cukr je to samé, ale kdo je jednou ochutnal, poznal veliký rozdíl. Historie: Původní domovinou vanilky je oblast Yucatanu (jižní Mexiko, Guatemala a Belize) a místní kultury ji používali do nápojů, jejíž hlavní složka byl kakaový prášek rozmíchaný ve vodě a dochucený různými druhy koření. Kromě vanilky používali také nové koření nebo skořici, ale i chilli a pepř. Pití čokolády bylo velice obřadní a často se používalo pro kultovní účely. První Evropan, který ochutnal čokoládu, byl Herman Cortéz, který si vynutil 14. listopadu 1519 audienci u aztéckého vladaře Moctezuma. O tři roky později dobyl hlavní město Tenochtitlan a Aztézká říše přestala existovat. V Evropě se vanilka z počátku používala pouze ke stejnému účelu jako v Jižní Americe, a to k dochucení čokolády. Ta se stala 17. století velice oblíbenou a módní záležitostí mezi evropskou aristokracií. Byla připravována téměř výhradně sladká a hlavní změnou bylo použití mléka místo vody. Pěstování a zpracování: Vanilka je plodem bíle kvetoucí orchideje. Sklízí se jako dlouhé zelené tobolky, které nemají žádnou chuť ani vůni. Aromatické látky jsou vázány na glykosid a musejí se uvolnit fermentací podobně jako u kávy, čaje nebo kakaových bobů. Tento proces trvá několik týdnů až měsíců a sestává se z máčení v horké vodě a pařením na slunci. Do konce fermentace ztratí vanilka asi 80% objemu a před expedicí ještě zraje měsíc až dva, aby se plně rozvinula její vůně i chuť. Než se vanilka dostane k zákazníkovi, trvá to často i rok od sklizně. Právě pracnost a zdlouhavost výroby dělá vanilku velmi drahou a ceněnou. Vanilka se do prodeje dostává celá nebo mletá, popřípadě již namíchaná s cukrem jako vanilkový cukr. Při nákupu celých vanilkových lusků sledujete, jestli není vyschlý a zlámaný. Lusky jsou totiž měkké a pružné ale špatným skladováním vysychají a ztrácí aroma. Z tvrdých lusků nelze použít dužinu, která se používá do pečiva.  

Steak na bylinkách

Steak na bylinkách

výrazná bylinková směs na přípravu vepřového nebo hovězího masa. Výborně dochutí i mořské nebo sladkovodní ryby. Tato směs se výborně kombinuje s různými marinádami na přípravu masa.

Složení: pepř, paprika, petržel, oregano, rozmarýn, sůl (23%), cibule.

Steak Panama

Steak Panama

Směs koření na přípravu hovězího masa a steaků. Jemně pikantní směs je vhodná i na grilování zeleniny. Výbornou marinádu připravíme s použitím pomerančového nebo ananasového džusu.

Složení: pepř, sůl (33%), česnek, cibule, paprika, třtinový cukr, tymián, koriandr, hořčice, chilli.  

Sušená rajčata

Sušená rajčata

Bohaté aroma sušených rajčat se výborně hodí do smetanových a sýrových omáček na těstoviny nebo noky, do zeleninových salátů nebo na pizzu.  

Svařené víno

Svařené víno

Aromatická na hrubo drcená směs do svařeného vína nebo punče. Na 0,25 l vína přidáme 1 lžíci směsi. Do svařeného vína můžeme přidat i ovocný džus (pomerančový, jablečný, višňový), nebo rum či griotku.

Složení: citronová kůra, skořice, hřebíček.

Svíčková (s brusinkami)

Svíčková (s brusinkami)

Směs připravená do smetanových omáček, na zvěřinu nebo do omáček k masům. Obsahuje čisté mleté brusinky, proto je směs mírně nakyslá. Na 1 kg masa použijeme 1 lžíci směsi. Výborná je na pečení masa, kdy se sušené brusinky nádherně rozvoní a maso získá jedinečné aroma. Nejlepší je na hovězí pečeni nebo zvěřinu.

Složení: cibule, mrkev, bobkový list, nové koření, citrónová kůra, pepř, brusinky (min. 1,5 %), sůl (max. 10 %).

Tandoori masala

Tandoori masala

Mírně pikantní indická směs koření s výraznou vůní po cuminu. Skvělá na kuřecí maso, minutky, zeleninu nebo luštěniny.

Složení: koriandr, cumin, česnek, sůl (15 %), zázvor, chilli.

Těstoviny pro děti

Těstoviny pro děti

Jemná směs bez soli a glutamanu připravená speciálně pro děti a pro dietní přípravu jídel. Kořenící směs je připravená na omáčky k těstovinám, ale vhodná i do dušené zeleniny nebo pomazánek.

Složení: rajčata, bazalka, oregano, cibule, česnek, paprika.  

Tymián

Tymián

Jemně aromatický tymián se nejčastěji přidává ke zvěřině, skopovému nebo hovězímu masu. Výborně se kombinuje s červeným vínem při pečení masa. Tymián se také přidává do omáček nebo do luštěnin.

Balení:
Sáček 60 ml - 10 g  Kořenka 80 ml - 15 g
Sáček 600 ml - 100 g  Kořenka 600 ml - 100 g  

Jiné názvy: mateřídouška

Anglický název: thyme
Latinské jméno: Thymus vulgaris
Používaná část rostliny: listy
Chuť a vůně: silně aromatická, nahořklá, s mírným kouřovým nádechem
Zeměpisný původ: jižní Evropa
Použití: Tymián je velmi oblíbený v jihofrancouzské kuchyni, kde se používá s dalšími čerstvými bylinkami do omáček, polévek, uzenin a při dušení mas. Je také součástí známé směsi bouquet garni (spolu s petrželí, estragonem, bobkovým listem, šalvějí a česnekem) nebo provensálské bylinky (Herbes de Provence) obsahující dále levanduli, rozmarýn, saturejka, estragonem a další bylinky. Ve střední Evropě se tymián s oblibou používá do smetanových omáček, k rybám, skopovému a zvěřině. Často se přidává do čočky nebo fazolí a to nejen pro svoje aroma, ale také proto svoje pozitivní účinky na trávení. Tymián se používá i na přípravu bylinkových másel, ochucených majonéz, hořčic, nebo bylinkových dresinků. Pro tuto přípravu se často kombinuje se saturejkou, bazalkou, česnekem a citronovou šťávou a kůrou. Celé čerstvé bylinky se používají na aromatizaci olejů a octů, které se dále používají na dochucení zeleninových salátů nebo na přípravu marinád na grilování masa. Historie: Silně aromatický tymián se používá již po tisíce let. První zmínky máme od starých Egypťanů, kteří ho používali na balzamování těl i léčení zranění. Tymián skutečně obsahuje silné antiseptikum ničící choroboplodné zárodky a jeho užití pro tyto účely bylo více než vhodné. Ve starém Řecku i Římě byl tymián používán k léčebným účelům a také jako obětní bylina a kadidlo, které hořelo na oltářích uvnitř chrámů. Středověké herbáře doporučují tymián jako prostředek proti křečím a infekcím v ústní dutině. V dobách morových epidemiích (15.-16. století) se tymián používal jako jeden z mála účinných léčivých prostředků a v roce 1725 německý lékárník poprvé izoluje esenciální olej thymol, který je velmi účinným antiseptikem o odhaluje jeho příznivé účinky. Pěstování a zpracování: Tymián je malá, vytrvalá bylina rostoucí divoce v teplých částech Evropy i severní Ameriky. Dorůstá výšky až 20 cm a na dřevnatém stonku vyrůstají malé, tuhé, šedozelené listy a vykvétá malými, bělo-růžovými kvítky. Velmi aromatická rostlina se sklízí nejlépe před vykvetením (duben-květen), kdy se aromatické látky částečně přesouvají do květenství. I když existuje více jak 100 odrůd a hybridů tymiánu, pro kulinářské účely se používají převážně dva druhy. Tymián obecný (Thymus vulgaris) a Citronový tymián, který má specifické aroma po citrusech. Z tymiánu se také získává esenciální olej thymol, který používá v medicíně. Thymol je velmi silné antiseptikum ničící bakterie a houby a často je součástí zubních past a ústních vod.  

Tzatziki

Tzatziki

Jemná česneková směs na přípravu okurkového dresinku. Tato směs neobsahuje kopr nebo mátu, proto je méně aromatická než běžné koření na tzatziki. Směs lze použít i do rajčatového nebo okurkového salátu. Výborná je zálivka na ledový salát připravená z kysané smetany a tohoto koření.

Složení: česnek, sůl, cibule, petržel.  

Vanilkový cukr

Vanilkový cukr

Přírodní vanilkový cukr připravený z čistého cukru a mleté vanilky. Používá se při pečení moučníků, čajového a vánočního pečiva nebo do pudinků. Lžičkou vanilkového cukru si můžeme dochutit i čaj.

Složení: cukr, vanilka (min. 4%).

Balení:
Sáček 60 ml - 45 g  Kořenka 80 ml - 65 g
Sáček 600 ml - 450 g  Kořenka 600 ml - 450 g

Zabijačková

Zabijačková

Směs s překvapivě širokým použitím. Kombinace česneku a majoránky se skvěle hodí i do bramborových jídel jako bramboráky nebo bramborová polévka.

Složení: česnek, sůl (25 %), pepř, majoránka, kmín, muškátový květ, zázvor.

Balení:
Sáček 60 ml - 35 g  Kořenka 80 ml - 44 g
Sáček 600 ml - 350 g  Kořenka 600 ml - 350 g